Praha 1
Praha 1 označuje jednotku několika způsobů členění hlavního města Prahy, které mají ovšem pokaždé stejné územní vymezení. Prahu 1 jako městskou část, správní obvod i městský obvod tvoří celá katastrální území Staré Město a Josefov a části katastrálních území Hradčany, Malá Strana, Nové Město, Holešovice a Vinohrady.
Praha 1 | |
---|---|
chrám sv. Mikuláše na Malostranském náměstí | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | městská část |
Správní obvod | Praha 1 |
Obvod | Praha 1 |
Statutární město | Praha |
Historická země | Čechy |
Zeměpisné souřadnice | 50°5′11″ s. š., 14°24′40″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 22 967 (2021)[1] |
Rozloha | 5,53 km² |
PSČ | 110 00[2] |
Počet domů | 2 105 (2011)[3] a 2 229 (2021)[1] |
Počet částí obce | 2 + 5 dílů |
Počet k. ú. | 2 + 5 částí k. ú. |
Počet ZSJ | 20 |
Kontakt | |
Adresa úřadu MČ | Vodičkova 681/18 Praha 1, Nové Město 115 68 Praha 1 [email protected] |
Starosta | Petr Hejma (STAN) |
Oficiální web: www | |
Praha 1 | |
Další údaje | |
Kód MČ | 500054 |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Městská část Praha 1 je jednotka místní samosprávy územně členěného statutárního města Prahy, která je spravována voleným zastupitelstvem, radou a úřadem městské části.
Správní obvod Praha 1 je území, na kterém vykonává městská část Praha 1 (jednotka územní samosprávy) určitý rozsah státní správy v přenesené působnosti.
Městský obvod Praha 1 je jednotka územního členění státu na podobné úrovni jako okres. Funguje na ní řada článků řízení z jiných než administrativně správních oblastí (např. Obvodní soud pro Prahu 1). Poprvé existoval v letech 1949–1960 jako jeden z 16 městských obvodů, podruhé byl v mírně odlišném vymezení ustaven zákonem o územním členění státu s účinností od 1. července 1960 jako jeden z 10 městských obvodů. Od roku 1990 byl předefinován jako území tvořené městskou částí Praha 1, ale hranice území se oproti obvodu z roku 1960 podstatně nezměnily.
Městská část Praha 1
Popis
Praha se člení na celkem 57 městských částí. Městské části poprvé stanovil s účinností od 24. listopadu 1990 dnes již zrušený zákon č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze. Postavení a působnost městských částí v současné době upravuje zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, zvláštní zákon a obecně závazná vyhláška č. 55/2000 Sb. hl. m. Prahy. Městská část je samostatný celek spravovaný voleným zastupitelstvem, radou a úřadem městské části. Stejně jako hlavní město Praha i každá městská část sama hospodaří s vlastním rozpočtem, který je sestavován individuálně dle potřeb dané městské části.
Rozkládá se v centru Prahy po obou březích Vltavy a zahrnuje většinu středověkého jádra města. Tvoří ji celá katastrální území Staré Město a Josefov, dále pak značná část katastrálních území Hradčany, Malá Strana a Nové Město, a nepatrné části katastrálních území Vinohrady a Holešovice.Většina Prahy 1 je zapsána jako součást světového kulturního dědictví UNESCO.
Na území Prahy 1 se nacházejí téměř všechny významné pražské turistické cíle jako Pražský hrad, Staroměstské náměstí, Karlův most nebo židovská čtvrť Josefov. Na Malé Straně sídlí parlament a vláda České republiky, zatímco hlavní budovy Univerzity Karlovy najdeme na Starém Městě. Zdejší nemovitosti patří k nejdražším ve městě[zdroj?] a zdejší adresy mají vysokou prestiž.[zdroj?]
- Staré Město: 129,03 ha
- Josefov: 8,81 ha
- Hradčany: 105 ha (část kromě pásu vymezeného ulicemi Myslbekova – Patočkova – Milady Horákové – Badeniho – Mariánské hradby – Jelení – Keplerova – Dlabačov, tedy mezi dvěma tramvajovými tratěmi)
- Malá Strana: 130 ha (část severně od ulice Vítězné a Hladové zdi)
- Nové Město: 175 ha (část severně od Jiráskova mostu a ulic Myslíkova, Lazarská, Žitná)
- Holešovice: 3 ha (část nábřeží a část šířky Vltavy mezi ul. U plovárny a Čechovým mostem, včetně kaple svaté Máří Magdaleny)
- Vinohrady: 2 ha (Státní opera Praha a Federální shromáždění)
Správní obvod Praha 1
Městská část Praha 1 vykonává rozšířenou působnost státní správy pro své vlastní území a je tak již od svého vzniku jedním ze správních obvodů, jejichž počet se 1. července 2001 ustálil na 22.
Městský obvod Praha 1
V letech 1949–1960
Poprvé existoval obvod Praha 1 označený arabskou číslicí v rámci šestnáctiobvodového uspořádání Prahy v období 1. dubna 1949 – 30. června 1960 na základě vládního nařízení č. 79/1949 Sb. Tvořily jej Staré Město, Josefov, Malá Strana, část Hradčan a část Holešovic-Buben.
V předcházejícím římském číslování obvodů, zavedeným k 17. lednu 1923 na základě vládního nařízení č. 7/1923 Sb., mělo v centrální oblasti každé katastrální území vlastní číslo obvodu, byť šlo jen o formální obvody, protože obvody I. - VII. tvořily fakticky jediný volební a později i správní obvod. Nový obvod Praha 1 tak převzal číslo po Starém Městě (I.) a zcela nebo z větší části do sebe pojal i dosavadní obvody s čísly III. (Malá Strana), IV. (Hradčany) a V. (Josefov). Městský obvod Praha 1 zahrnující centrální část města Prahy, poprvé existoval v letech 1949–1960 jako jeden z 16 městských obvodů, podruhé byl v mírně odlišném vymezení ustaven zákonem o územním členění státu s účinností od 1. července 1960 jako jeden z 10 městských obvodů. Od roku 1990 byl předefinován jako území tvořené městskou částí Praha 1, ale hranice území se oproti obvodu z roku 1960 podstatně nezměnily.
Od roku 1960
Od 11. dubna 1960 zákon č. 36/1960 Sb. vymezil v Praze 10 obvodů. Jedním z nich je i obvod Praha 1, do nějž oproti období 1949–1960 připadla navíc i severní část Nového Města a odpadla část Malé Strany, která byla připojena k Praze 5.
Odkazy
Reference
- Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- Vyhledávání PSČ
- Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Praha 1 na Wikimedia Commons
- Oficiální web Prahy 1
- Pražský uličník Prahy 1 (původ názvů ulic)
Období | Obvody hlavního města Prahy (přibližné schéma návaznosti) | |||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
historické | I. | III. | IV. | V. | II. | VI. | XII. | VII. | VIII. | X. | IX. | XI | XII. | XX. | XIII. | XIV. | XV. | XVI. | XVII. | XVIII. | XIX. | |||||||||||||
1949–1960 | 1 | 2 | 7 | 8 | 3 | 9 | 11 | 12 | 10 | 13 | 14 | 15 | 16 | 4 | 5 | 6 | ||||||||||||||||||
od 1960 | 1 | 2 | 7 | 8 | 9 | 3 | 10 | 4 | 5 | 6 | ||||||||||||||||||||||||
od 2002 | 1 | 2 | 7 | 8 | 9 | 14 | 18 | 19 | 20 | 21 | 3 | 10 | 15 | 22 | 11 | 4 | 12 | 5 | 13 | 16 | 17 | 6 |