Lipence

Křižovatka U Kapličky

První záznamy o části Lipany pocházejí z roku 1115, kdy český kníže Vladislav I. daroval právě zakládanému kladrubskému benediktinskému klášteru lipanského poddaného jménem „Ten“ („Těn“) i s pozemkem.[2] Část obce, zvaná Lipenec (Lipenetz, Lipence), patřila nejprve ostrovskému klášteru, záznam z roku 1268 už o ní píše jako o majetku biskupství pražského, které ji patrně získalo směnou nedlouho předtím.[2] V roce 1292 daroval král Václav II. osady Lipenec a Lipany nově založenému cisterciáckému klášteru Aula Regia ve Zbraslavi. Jemu po většinu doby patřily až do reforem v roce 1785, kdy se staly majetkem Náboženského fondu. Pak vystřídaly několik majitelů.[2]

Základ dnešní obce Lipence vznikl v polovině 19. století spojením dvou historických obcí, obce Lipenec (včetně osady „pod Kyjovem“) a obce Lipany s panským hospodářským dvorem. Nějakou dobu patřila k Lipencům i osada Báně (ta se dnes jmenuje Baně, patří ke Zbraslavi a je od Lipenců odříznuta dálnicí D4) a osada Lhotka, dnes již zaniklá (připomíná ji název ulici či spíše celé chatové osady Na Lhotkách, v jižní části území městské části). Dodnes jsou součástí Lipenců Dolní Černošice (původně “Na Bluku”) a rekreační oblast Kazín.[2]

Roku 1950 byla obec Lipany sloučena s obcí Lipence do obce Lipence v tehdejším okrese Praha-jih.[3] V roce 1974 byly Lipence zákonem č. 31/1974 Sb. připojeny z okresu Praha-západ k obvodu Praha 5 hlavního města Prahy.

Znak a prapor mají Lipence od roku 2003. Naznačené čtvrcení má symbolizovat čtyři historické části území Lipenců: Lipenec, Lipany, Bluk (dnešní Dolní Černošice) a Kazín.[4]

K 24. června 2014 byly hromadně pojmenovány ulice v rekreační oblasti kolem Kazína[5] většina chat a budov však má stále registrovány původní adresy s názvem „Kazín“.

Golfové hřiště v lokalitě Buda na severním okraji Lipenců

Samotná původní vesnice Lipence leží podél ulice Jílovišťské, Lipany podél ulice Černošické (nejzápadněji, u otočky autobusu, do cca do roku 2010 stál bývalý panský dvůr Lipany). Dnes se zástavba táhne i podél ulice Josefa Houdka (lokalita Pod Kyjovem). V blízkosti hlavní ulice je kaple, úřad městské části a restaurace U Lišků, nedaleko mateřská a základní škola i pošta. Ze Smíchova a Zbraslavi sem jezdí už od konce 70. let autobusová linka 241 ze Smíchova přes Zbraslav. Jižně od Černošické ulice je čtvrť novějších vilek a rodinných domků.

V severovýchodní části katastrálního území Lipence, v lokalitě Buda, ve značné vzdálenosti od vlastní zástavby Lipenců, je u silničky „K Radotínu“, která tvoří hranici Lipenců a Zbraslavi a vede od zbraslavského Peluňku do Radotína, rozsáhlý areál, původně zemědělský, který je dnes znám jako Velkotržnice Lipence. Tato tržnice byla založena v roce 1991 a je zaměřena na velkoobchod s rychle se kazícím zbožím, potravinami, suchými plody, rybami a plody moře, květinami a podobně.[6] V blízkosti velkotržnice je golfové hřiště.

Lávka přes Berounku spojující Dolní Černošice (osada Lipenců) s městem Černošice

Podél Berounky je rozsáhlý, asi kilometr široký a přes tři kilometry dlouhý nezastavěný pás luk v záplavovém pásmu, na mapě pojmenovaných pomístními názvy Buda, U pěšinky, U topolů, Na Vystrkově, V hlavách, Na stavidlech, Pod oborou, Na ovčácké, Na ohradě, Na drahách, Na kamení a Jesemanka. Od vsi Lipence jej odděluje Lipanský potok, tekoucí při severním okraji zástavby směrem ke Krňáku, slepému rameni Berounky ve Zbraslavi.

Centrum městské části Lipence – ulice Černošická

V západní části katastrálního území Lipence, obklopeny obloukem Berounky, leží Dolní Černošice (původně nazývané Bluk nebo Na Bluku), jejichž jádrem je Blukský mlýn, ostatní zástavba má převážně charakter chatové osady. Z Dolních Černošic vede přes řeku lávka pro pěší a cyklisty k železniční zastávce do města Černošice. Několik původních zemědělských usedlostí Dolních Černošic se nachází asi půl kilometru severovýchodně od chatové části.

Jižní část katastrálního území Lipenců je chatovou oblastí. Pás domků a pak jižněji již jen chat je roztroušen podél Jílovišťské ulice, vedoucí z centra Lipenců směrem k vrcholu Cukráku, poblíž něhož na samé hranici území Prahy-Lipenců s územím Jíloviště navazuje ulice mimoúrovňovou křižovatkou na Strakonickou výpadovku (silnici I/4) a na jižní konec řídké zástavby zbraslavských Baní.

Pás chatových osad je podél jižní hranice Lipenců, souběžně s okrajem lesů brdských Hřebenů. Tyto lokality se označují názvy Na Lhotkách, Údolí Hvězd a Obsiny a plynule navazují na chatovou osadu Kazín u břehu Berounky, s výletní restaurací Tornádo a dále pak na známou osadu Pumpahoma s restaurací zvanou U Kubíčků. V těsné blízkosti, avšak již těsně mimo území Lipenců, je zajímavý skalní ostroh, kam legendy, pravděpodobně mylně, umístily sídlo kněžny Kazi. Od Kazína jezdil přes Berounku přívoz do osady Pod Kazínem v Černošicích-Dolních Mokropsech. Nedávno byl však zakázán. Přívoz Kazín je od 2019 až do odvolání mimo provoz. Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR vyřadila ze zákona Berounku jako vodní cestu

Po západním okraji území Lipenců vede z Černošic přes Dolní Černošice do Kazína žlutě značená pěší turistická trasa č. 6015 k Cukráku. Při severním okraji obce vede mezi Zbraslaví a Radotínem červeně značená pěší trasa č. 0001, po níž vede evropská dálková trasa E 10 a Svatojakubská cesta I  24.

Ze Zbraslavi přes Peluněk, staré Lipence a Dolní Černošice vede cyklistická trasa Pražské kolo (č. 8100, nově A50), u Peluňku z ní odbočuje podél velkotržnice do Radotína cyklotrasa A11, ve Zbraslavi a v Radotíně se tyto cyklotrasy napojují na páteřní trasy A1 a A2 podél Vltavy a Berounky. Dálková cyklotrasa č. 3 vedla původně z Radotína do Černošic přes Lipence, v budoucnu však má zůstat na levém břehu Berounky a do Lipenců vůbec nezajíždět.