Prachomety (vojenský újezd Hradiště)

Prachomety (německy Promuth) je zaniklá vesnice ve vojenském újezdu Hradiště v okrese Karlovy Vary. Stála v Doupovských horách asi jedenáct kilometrů severovýchodně od Bochova v nadmořské výšce okolo 720 metrů.[1]

Prachomety
Lokalita
Charakterzaniklá vesnice
ObecVojenský újezd Hradiště
OkresKarlovy Vary
KrajKarlovarský kraj
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice50°14′14″ s. š., 13°7′57″ v. d.
Základní informace
Katastrální územíBražec u Hradiště a Radošov u Hradiště
Prachomety
Další údaje
Zaniklé obce.cz73
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název

Název vesnice vznikl spojením slova prach a staročeského slovesa míesti. Výsledný výraz byl posměšným označením lidí, kteří místo mouky hnětou prach. V historických pramenech se objevuje ve tvarech: in Prachomyetech (1410), w Prachometech (1543), Prachomety (1546), Prachmudt (1563), Prachmut nebo Brachmuth (1573), Pragmuth (1627), Brachmut (1631), Prochmuth (1654) a Promuth (1720–1847).[2]

Historie

První písemná zmínka o Prachometech je z roku 1410,[2] ale německojazyčná vlastivědná literatura z první poloviny dvacátého století udává i rok 1273. Roku 1410 byl majitelem vesnice Jan Doupovec z Doupova, který tehdy věnoval výnosy z Prachomet doupovskému kostelu.[3]

Prachomety patřily k doupovskému panství a spravoval je rychtář z Řednice. Po třicetileté válce ve vsi podle berní ruly žilo osm sedláků a dva chalupníci. Obdělávali neúrodná pole, na kterých pěstovali žito, ale hlavním zdrojem jejich obživy býval chov dobytka, popř. prodej šindelů. V první polovině devatenáctého století ve vsi krátce fungovala sklárna. Od roku 1829 měly Prachomety vlastní jednotřídní školu, ale samostatnou školní budovu nechala obec postavit až v roce 1867. Podle díla Johanna Gottfrieda Sommera z roku 1847 ve vsi žilo 220 obyvatel ve 34 domech.[3]

Z původních dvou hostinců přetrval do dvacátého století jen Kauerův hostinec, který stál na místě ovčína uváděného už ve třináctém století. Řemeslo ve vsi provozovali kovář, krejčí, truhlář a tři tesaři, ale z obchodů byla v Prachometech pouze trafika a za všemi ostatními službami se docházelo do Doupova, kde bylo i sídlo farnosti. Zásobování vodou umožňoval od roku 1909 vodovod. Po druhé světové válce došlo k vysídlení Němců, a počet obyvatel poklesl ze 180 v roce 1930 na 28 v roce 1947.[3]

Prachomety zanikly vysídlením v důsledku zřízení vojenského újezdu během druhé etapy rušení sídel. Vesnice byla úředně zrušena 31. srpna 1953.[3]

Přírodní poměry

Prachomety stávaly na rozhraní katastrálních území Bražec u Hradiště a Radošov u Hradiště v okrese Karlovy Vary, asi jedenáct kilometrů severovýchodně od Bochova. Nacházely se v nadmořské výšce okolo 720 metrů v údolí Zlatého potoka, který je levostranným přítokem Liboce. Oblast leží v jihovýchodní části Doupovských hor, konkrétně v jejich okrsku Hradišťská hornatina.[4] Půdní pokryv tvoří kambizem eutrofní.[5]

V rámci Quittovy klasifikace podnebí Prachomety stály v chladné oblasti oblasti CH7,[4] pro kterou jsou typické průměrné teploty −3 až −4 °C v lednu a 15–16 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 850–1000 milimetrů, sníh zde leží 100–120 dní v roce. Mrazových dnů bývá 140–160, zatímco letních dnů jen 10–30.[6]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 198 obyvatel (z toho 101 mužů), z nichž bylo 197 Němců a jeden cizinec. Všichni se hlásili k římskokatolické církvi.[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 180 obyvatel německé národnosti a římskokatolického vyznání.[8]

Vývoj počtu obyvatel a domů[9]
18691880189019001910192119301950
Obyvatelé 19218019718619619818039
Domy 3637383836363526

Obecní správa

Po zrušení patrimoniální správy se Prachomety staly roku 1850 obcí. V letech 1868–1880 byly osadou obce Řednice, ale poté se znovu osamostatnily.[3]

Pamětihodnosti

Jedinou církevní stavbou v Prachometech byla kaple Panny Marie postavené v letech 1893–1894 na místě starší svatyně. U mostu přes potok stávala socha svatého Jana Nepomuckého, ke které vždy 16. května konala procesí.[3]

Odkazy

Reference

  1. Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2016-04-08]. Dostupné online.
  2. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny (M–Ř). Svazek III. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. S. 454.
  3. BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Doupovska. Svazek V bývalém okrese Kadaň. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 1998. 94 s. ISBN 80-238-2668-9. Kapitola Prachomety, s. 20–21.
  4. Přírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2021-03-25]. Dostupné online.
  5. CENIA. Katastrální mapy a půdní mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2021-03-25]. Dostupné online.
  6. VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 427. Journal of Maps [PDF online]. Katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, 2013-05-13 [cit. 2020-07-22]. Čís. 3, s. 427. Dostupné online. DOI 10.1080/17445647.2013.800827. (anglicky)
  7. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 237.
  8. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 130.
  9. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2016-12-30]. Kapitola Karlovy Vary. Dostupné online.

Literatura

  • BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Doupovska od A do Ž. Chomutov: Oblastní muzeum Chomutov, 2005. 96 s. ISBN 80-239-6124-1. Kapitola Prachomety – Promuth, s. 58.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.