Zámecký park Průhonice

Zámecký park u zámku Průhonice je jeden z nejvýznamnějších zámeckých parků v Česku. Od roku 2010 je národní kulturní památkou. Park a jeho sbírky rostlin byly ve stejném roce zapsány na Seznamu světového dědictví UNESCO.[1][2] Průhonický park a zámek vlastní a spravuje Botanický ústav Akademie věd ČR, který je jedním z hlavních center botanického výzkumu v republice.

Zámecký park Průhonice
Světové dědictví UNESCO
Zámek Průhonice od Podzámeckého rybníka
Smluvní státČesko Česko
Souřadnice49°59′58″ s. š., 14°33′25″ v. d.
Typkulturní dědictví
Kritériumii , iv
Zařazení do seznamu
Zařazení2010 (34. zasedání)
Rejstřík památek33728/2-2285 (PkMISSezObrWD) (součást památky zámek Průhonice)
Zámecký park Průhonice – Alpinum
Zámecký park Průhonice u rybníka Bořín

Historie parku

Jedním z nejvýznamnějších majitelů zámku a panství Průhonice byl hrabě Arnošt Emanuel Silva-Tarouca. S mimořádným estetickým citem zde vytvořil park, který představuje vrcholné dílo českého přírodně-krajinářského slohu. Nejstarší památkou průhonického parku je románský kostel Narození Panny Marie, vysvěcený již v roce 1187.

Hrabě Arnošt Emanuel Silva Tarouca zadal v roce 1889–1894 přestavbu Průhonického zámku architektovi Jiřímu Stibralovi, který ji provedl v tehdy novém stylu české novorenesance.

Historie zámeckého parku začala již v roce 1885, kdy začal hrabě Arnošt Emanuel Silva-Tarouca realizovat svou představu přírodně-krajinářského parku. Hraběte tehdy očarovalo členité a malebné údolí potoka Botiče. Postupně se mu podařilo přikoupit další pozemky a zvětšit původní rozlohu parku až na stávajících 220 ha. Rozšířením ploch rybníků, vybudováním jezů a přepadů vytvořil i zdařilé vodní dílo.

S neobyčejným citem byl prováděn výběr a výsadba rostlin, pečlivě byly vybírány průhledy na zámek, bylo zbudováno rozsáhlé alpinum. Park zároveň představuje významnou sbírku rostlin a kromě hodnoty estetické má i vysokou hodnotu vědeckou.

Popis parku

Osou parku je říčka Botič se třemi většími rybníky, skalnatými partiemi, alpinem a loukami v nivě potoka. Na svazích jsou místy přirozené lesy, místy kultury mnoha druhů i vypěstovaných kultivarů dřevin. Úpravou jeho toků a přítoků vznikly příznivé klimatické podmínky pro růst původní i nové flory a společenstev dřevin. Vznikl tak postupně jeden z největších přírodně krajinářských parků v Evropě, bezprostředně u zámku byl upraven anglický park. Park je v současnosti i významným refugiem planých druhů rostlin, hub i živočichů, díky své velké diverzitě rostlin a stromů je např. významným hnízdištěm ptactva.

Nejatraktivnější rostlinou v zámeckém parku jsou pěnišníky (rhododendrony) a azalky. V celém parku se nalézá okolo 100 jejich taxonů a kultivarů, z toho 40 kultivarů vyšlechtěných v místě.

Park rozděluje silnice III/0032 na dvě části. Část bližší vsi, v níž se nachází zámek a Podzámecký rybník, se označuje jako zámecký park, část za silnicí s rybníky Labeška a Bořín se někdy označuje jako obora. V minulosti procházela po délce oběma částmi parku červeně značená turistická trasa, cca v 90. letech však byla přeložena, takže park obchází po severozápadní straně.

Potok Botič prochází oběma částmi parku. V zámecké části parku se do něj zprava vlévá Dobřejovický potok, v Oboře se do něj zleva nad rybníkem Labeška vlévá Jesenický potok.

Organizační součástí Průhonického parku je také Průhonická botanická zahrada a genofondové sbírky na Chotobuzi, které leží vně historického areálu parku.

Nedaleko průhonického parku se nachází další veřejně přístupný park, Dendrologická zahrada Průhonice na pozemku o rozloze 80 ha.

Odkazy

Reference

Literatura

  • CHYTRÁ, Magdalena; HANZELKA, Petr; KACEROVSKÝ, Radoslav. Botanické zahrady a arboreta České republiky. Praha: Academia a Unie botanických zahrad České republiky, 2010., strany 180 - 193

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.