Potrubní pošta

Potrubní pošta nalezla uplatnění pro rychlou dopravu zpráv ve velkoměstech. V Londýně byla první linka zprovozněna roku 1853, ještě před vynálezem telefonu. V Berlíně byl provoz potrubní pošty zahájen roku 1865 a systém postupně dosáhl délky 400 kilometrů a zátěže až 4 miliony zásilek ročně. Potrubní pošta byla zavedena též ve Vídni, jejím konstruktérem byl Franz Felbinger. Roku 1887 byla zprovozněna pražská potrubní pošta, jejíž technické řešení bylo odvozeno od vídeňské, a v dalších letech se rozrostla až do celkové délky 60 kilometrů. Do povodní v roce 2002 byla pražská potrubní pošta poslední funkční městskou sítí. Potrubní pošta byla také v Karlových Varech.[1]

V současnosti již potrubní pošta pozbyla významu pro dopravu informací, pro niž jsou efektivnější elektronické formy přenosu, ale nachází uplatnění jako firemní dopravní systém k dopravě originálů dokumentů (včetně peněz), drobného materiálu (například ve zdravotnictví) atd. Používá se v některých velkých úřadech, bankách, skladech, supermarketech nebo nemocnicích.

Fakultní nemocnice v Hradci Králové, nemocnice v Karlových Varech, nebo Ústřední vojenská nemocnice v Praze používá potrubní poštu pro dopravu krve mezi transfúzní stanicí a operačním sálem, ale také pro transporty léčiv, laboratorních vzorků a podobně. Nemocnice Motol dopravuje potrubní poštou rentgenové snímky, jinou dokumentaci a vzorky krve. V některých supermarketech se potrubní pošta používá pro odvádění tržby z pokladen. Nemocnice Tábor uvedla do provozu potrubní poštu v roce 2014 jako první v Jihočeském kraji, Fakultní nemocnice Olomouc v roce 2017. Uherskohradišťská nemocnice také využívá potrubní poštu. Má propojit čtyři budovy v nemocničním areálu[2]. Je zde propojeno 20 budov při délce potrubí 13,5 km. Vnitřní potrubní poštu donedávna používal i Úřad vlády České republiky.