Poslední vlk v Čechách

Poslední vlk v Čechách (někdy uváděn jako poslední vlk na Šumavě) byl zastřelen 2. prosince 1874 v polesí Lipka u Vimperka. I po tomto datu se ale na Šumavě občas objevovali osamělí jedinci, životaschopná populace se však již nevytvořila.[1] Popisem honu se podrobně zabývá kniha Dějiny lovu a lovectví od Jana Evangelisty Chadta-Ševětínského vydaná v roce 1909 v Lounech.

Poslední vlk v Čechách
Umístění
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	48°59′49,2″ s. š., 13°43′8,4″ v. d.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přesné místo skonu posledního vlka dodnes připomíná památník jižně od Světlé hory v katastrálním území Černá Lada, mezi Kubovou Hutí a Borovými Lady (cca 48°59′49,2″ s. š., 13°43′8,4″ v. d.). „Vlčí kámen“ je volně přístupný značenou odbočkou z červené turistické trasy.[2]

Podle Chadta-Ševětínského obnášela délka vlkova těla „154 cm a výška 80 cm;[3] byl tři dny pro podívanou v zámku vimperském vystaven a pak na Hlubokou poslán a do sbírek J. J. knížete ze Schwarzenberga zařaděn“. V mysliveckém a rybářském muzeu v loveckém zámečku Ohrada u Hluboké nad Vltavou si lze posledního vlka prohlédnout dodnes.[4] Rovněž brokovnice „Lefaucheur“ ráže .14 byla roku 1934 odevzdána do sbírek loveckého zámečku Ohrada.

Střelcem posledního vlka byl knížecí stavitel Jan Štěrbík z Vimperka (1830–1895).[3] Stavitel Štěrbík „obstarával stavitelskou práci ve všech knížecích a patronátních budovách“ v celé střední Šumavě. Jeho nejznámějším dílem je dnešní dominanta Kvildy, kostel sv. Štěpána, jehož stavbu po požáru v roce 1892 zahájil.[5]