Porúbka (okres Žilina)

Obec Porúbka leží v Žilinské kotlině, na terasovitých náplavech řeky Rajčianky v nadmořské výšce 350 – 590 m n. m., po obou stranách státní silnice I/64. Katastr má přibližně 345 ha. Obec se nachází 10 km jižně od krajského města Žiliny.

Z jihovýchodní strany obce se nachází pohoří Malá Fatra, jihozápadním směrem leží Strážovské vrchy, které se Súľovskými skalami a skalním hřebenem nad Rajeckými Teplicemi tvoří rozhraní Žilinské a Rajecké kotliny. V okolí je povrch většinou tvořen z měkkých, málo odolných jílovců a pískovců centrálního karpatského flyše. V okolí obce roste několik druhů vzácných a chráněných druhů rostlin, z dřevin převládá smrk a buk.

Obecní znak má podobu modrého štítu s vyobrazením anděla se stříbrnými křídly ve zlaté tunice a se zlatou přilbicí, zdobenou červeným chocholem. Anděl drží v pravé ruce sklopený meč a v levé ruce štít s červeným křížem a vítězně stojí na hadovitém drakovi.

Vlajka sestává z devíti podélných pruhů v barvách (v posloupnosti) modré, bílé, žluté, modré, červené, modré, žluté, bílé a modré. Vlajka má poměr stran 2 : 3 a ukončena je třemi cípy, tj. dvěma zástřihy, sahajícími do třetiny jejího listu.

První písemná zpráva o osídlení obce je z roku 1362, kdy byla Porúbka zahrnuta do Lietavského panství. Obec patřila zemanským rodinám Práznovských a Egresyovců a od roku 1439 panství Strečno až do 18. století. Osídlení se formovalo podél vodního toku Rajčianky a cesty, později se zástavba rozšiřovala kolem místních cest a potoka Ušanka.

V roce 1899 vzhled krajiny změnila vystavěná železniční trať Žilina–Rajec a v Porúbce byla vybudována železniční zastávka. V roce 1930 měla obec již 59 domů a 402 obyvatel a populační maximum dosáhla v roce 1961, s 504 obyvateli v 126 obydlených domech.

Po druhé světové válce občané přestavěli zvonici, která slouží jako kaple. Obec byla v roce 1960 přičleněna k Lietavské Lúčce a později byla součástí Žiliny. Od roku 1990 je samostatnou obcí.