Popovice (Jaroměřice nad Rokytnou)

Popovice (2. pád do Popovic, 6. pád v Popovicích; něm. Popowitz) jsou vesnice, místní část Jaroměřic nad Rokytnou. Na území této integrované obce je železniční stanice Jaroměřice nad Rokytnou. Ve vesnici žije 110[1] obyvatel.

Popovice
Popovice
Lokalita
Charaktermístní část
ObecJaroměřice nad Rokytnou
OkresTřebíč
KrajVysočina
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice49°5′52″ s. š., 15°51′37″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel110 (2011)[1]
Katastrální územíPopovice nad Rokytnou (3,3 km²)
Nadmořská výška430 m n. m.
PSČ675 51
Počet domů45 (2011)[1]
Popovice
Další údaje
Kód části obce57517
Kód k. ú.657514
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografická charakteristika

Zastavěné území místní části Popovice v podstatě splývá se zastavěným územím místní části Jaroměřice nad Rokytnou. Jejich jediným výrazným předělem je údolí dvou ramen říčky Rokytné, přes něž vedou dva malé silniční mosty. Střed Popovic určený kapličkou je od jaroměřického náměstí Míru vzdálen 2,6 km.

Popovice se rozkládají na obou březích říčky Rokytné. Obě části spojuje most. Nadmořská výška zastavěného území Popovic se pohybuje mezi 425–435 m n. m.

Popovicemi vede silnice III. třídy spojující Jaroměřice s Dolními Lažany (č. III/36078) a Lesůňky (č. III/36080).

Název

Na vesnici bylo přeneseno původní označením jejích obyvatel popovici - "lidé náležející popovi" (pop bylo ve staré češtině označení pro nižšího kněze či kněze obecně). Protože existovalo i osobní jméno Pop, není jisté, že označení obyvatel a vsi se odvinulo od poddanství církvi.[2]

Historie

První zmínka o Popovicích pochází z roku 1407.[3] Roku 1523 jsou jmenovány při příležitosti zápisu zboží jaroměřického panství, které patřilo Janu z Pernštejna a nadále sdílely osudy tohoto panství. V roce 1534 se Popovice připomínají jako majetek Jindřicha Meziříčského z Lomnice, roku 1609 pak Zikmunda z Tiefenbachu.

Ve skromné poloze při domu na Popovické ulici čp. 798 stojí kaple sv. Antonína Paduánského postavená v 18. století. Z dalších sakrálních objektů lze uvést dvoje Boží muka a dva kříže.

Tak jako v jiných místních částech Jaroměřic nad Rokytnou, i v okolí Popovic byly nalezeny pozůstatky po kultuře moravské malované keramiky.

V roce 1843 se uvádí počet obyvatel 134 v 23 domech.

Popovice byly elektrifikovány v roce 1929 Západomoravskými elektrárnami (ZME).

K Jaroměřicím byly Popovice přičleněny r. 1964.[4]

V roce 2021 bylo oznámeno, že by mohl být obnoven starý ovocný sad v blízkosti uhelných skladů u Jaroměřic nad Rokytnou. Jeden ze dvou zájemců oznámil, že má zájem o odkup pozemku a vybudování nového sadu. Stávající nájemce má zájem o odkup pozemku také a pokračovat v jeho využívání.[5]

Vývoj počtu obyvatel Popovic[6]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 133 198 179 186 202 241 220 186 189 175 140 144 143
  • Pohledy z Popovic
  • Železniční stanice Jaroměřice nad Rokytnou
  • Kaple sv. Antonína Paduánského
  • Jedna z bočních uliček

Odkazy

Reference
  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 284, 285.
  3. Město Jaroměřice nad Rokytnou. Popovice: Jaroměřice nad Rokytnou [online]. Město Jaroměřice nad Rokytnou, 2007-04-05 [cit. 2015-12-28]. Dostupné online.
  4. Moravskobudějovicko. Jemnicko. Brno : Muzejní a vlastivědná společnost, 1997. 863 s. ISBN 80-85048-75-2
  5. ap. O zahradě nerozhodli. Horácké noviny. 2021-12-02, roč. XXXII, čís. 48, s. 2.
  6. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 586–587.

Literatura
  • Moravskobudějovicko. Jemnicko. Brno : Muzejní a vlastivědná společnost, 1997. 863 s. ISBN 80-85048-75-2

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.