Polské letectvo

Vzdušné síly Polské republiky (polsky Siły Powietrzne) jsou složkou polských ozbrojených sil. Do července 2004 se oficiálně nazývaly Wojska Lotnicze i Obrony Powietrznej („Vojsko letectva a protivzdušné obrany“). V roce 2014 se skládaly z přibližně 16 425 členů vojenského personálu a z přibližně 355 letadel, která jsou rozmístěna na 10 základnách po celém Polsku. Polské letectvo patří v současnosti mezi nejsilnější ve střední Evropě a od roku 2008 je vybaveno stíhačkami Lockheed Martin F-16C/D.

Polské letectvo
Siły Powietrzne
ZeměPolsko Polsko
Existence1918 – dosud
Vznik1918
Velikost355 letadel
VeliteléGen. Broni Lech Majewski
Nadřazené jednotkyPolské ozbrojené síly
Účast
Válkypolsko-sovětská válka
druhá světová válka
válka v Iráku
válka v Afghánistánu
válka proti Islámskému státu[1]
Insignie
Znak

Struktura

F-16C
MiG-29A
Su-22M4
PZL M28
C-295M
C-130E
TS-11 Iskra
PZL SW-4
W-3RL Sokół

Inspektorát vzdušných sil

Inspektorat Sił Powietrznych

  • útvary přímo podřízené Generálnímu velitelství složek ozbrojených sil (Dowództwo Generalne Rodzajów Sił Zbrojnych)

Vojenské letectvo

Wojska Lotnicze

  • 1. křídlo taktického letectva, Świdwin
    • 21. základna taktického letectva, Świdwin – Su-22
    • 22. základna taktického letectva, MalborkMiG-29
    • 23. základna taktického letectva, Mińsk Mazowiecki – MiG-29
  • 2. křídlo taktického letectva, Poznaň
    • 31. základna taktického letectva, Poznaň – F-16
    • 32. základna taktického letectva, Łask – F-16
  • 3. křídlo dopravního letectva, Powidz
  • 4. křídlo cvičného letectva
    • 41. základna cvičného letectva – TS-11, Mi-2, PZL SW-4, M-346
    • 42. základna cvičného letectva – PZL-130, PZL M28
    • Centrum inženýrsko-leteckého výcviku

Vojsko protiletadlové obrany

Wojska Obrony Przeciwlotniczej

  • 3. raketová brigáda protivzdušné obrany, Varšava
    • 32. raketový oddíl, Olszewnica Stara
    • 33. raketový oddíl, Gdyně
    • 34. raketový oddíl, Bytom
    • 35. raketový oddíl, Skwierzyna
    • 36. raketový oddíl, Mrzeżyno
    • 37. raketový oddíl, Sochaczew
    • 38. oddíl zabezpečení, Sochaczew

Radiotechnické vojsko

Wojska Radiotechniczne

  • 3. radiotechnická brigáda, Vratislav
    • 3. radiotechnický prapor, Sandoměř
    • 8. radiotechnický prapor, Lipowiec
    • 31. radiotechnický prapor, Vratislav
    • 34. radiotechnický prapor, Chojnice

Letecká technika

Bojové letouny

Hlavní bojovou sílu polského letectva představuje 48 víceúčelových stíhacích letounů F-16C/D Block 52+ (36 jednomístných F-16C a 12 dvoumístných F-16D), které mohou mimo jiné letecké výzbroje nést i střely s plochou dráhou letu AGM-158 JASSM. Ve výzbroji se nachází také 31 stíhacích letounů MiG-29, z nichž bylo 16 modernizováno polským průmyslem a společností Israel Aerospace Industries (IAI), přičemž jejich technická životnost byla prodloužena do roku 2030. Posledním typem bojového letounu je stíhací bombardér Suchoj Su-22, provozovaný v počtu 32 kusů. Osm jednomístných Su-22M4 a šest dvoumístných Su-22UM3K s novou avionikou a nátěrem by mělo být v provozu do roku 2025. Letouny MiG-29 a Su-22 mají být po roce 2020 nahrazeny novými stroji vzešlými z programu Harpyje (Harpia). Polské letectvo plánuje nákup 48 až 64 víceúčelových bojových letadel.[2]

Dne 31. ledna 2020 bylo oznámeno podepsání smlouvy o nákupu 32 kusů amerického stroje Lockheed Martin F-35A v celkové hodnotě 4,6 miliardy USD, jejichž dodání je plánováno na roky 2024–2030.[3]

Přehled

Tabulka obsahuje přehled letecké techniky polského letectva podle ročenky World Air Forces 2018.[4] V tabulce nejsou zahrnuty bezpilotní letouny a vrtulníky provozované polským pozemním vojskem (1. brigádou letectva pozemního vojska a 25. brigádou vzdušné kavalérie) ani hlídkové letouny a vrtulníky polského námořnictva (viz Brygada Lotnictwa Marynarki Wojennej).

Název Fotografie Původ Určení Verze Ve službě Poznámky
Bojové letouny
MiG-29 Sovětský svaz Sovětský svazstíhací letounMiG-29A28
cvičně-bojový letounMiG-29UB
Suchoj Su-22 Sovětský svaz Sovětský svazstíhací bombardérSu-22M418
cvičně-bojový letounSu-22UM3K
F-16 Fighting Falcon USA USAvíceúčelový bojový letounF-16C36
cvičně-bojový letounF-16D12
F-35 USA USA víceúčelový bojový letoun F-35A 0 32 objednáno
Dopravní a transportní letouny
Boeing 737 USA USA dopravní letoun 737-800 1[5] celkem objednány 2 letouny[6]
CASA C-295 Španělsko Španělsko transportní letoun C-295M 16
PZL M28 Polsko Polsko transportní letoun 23
C-130 Hercules USA USA transportní letoun C-130E 5
Gulfstream G550 USA USA dopravní letoun 2[7]
Vrtulníky
Mil Mi-8 Sovětský svaz Sovětský svaz transportní vrtulník Mi-8, Mi-17 12
PZL Mi-2 Polsko Polsko užitkový vrtulník 15
PZL W-3 Sokół Polsko Polsko užitkový vrtulník 17
PZL SW-4 Polsko Polsko užitkový vrtulník 24
Guimbal Cabri G2 Francie Francie užitkový vrtulník 4
Cvičné letouny
Alenia M-346 Itálie Itálie cvičný letoun 8
PZL-130 Orlik Polsko Polsko cvičný letoun 16
PZL TS-11 Iskra Polsko Polsko cvičný letoun 36

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Polish Air Force na anglické Wikipedii.

  1. Polish F-16s Deploy on Anti-Daesh ISR Missions. AirForces Monthly. Srpen 2016, čís. 341, s. 14. (anglicky)
  2. GROHMANN, Jan. Polsko hledá nástupce Su-22 a Mig-29: Kandidáti představeni. Armádní noviny [online]. 2017-12-26 [cit. 2018-01-10]. Dostupné online.
  3. GLOWACKI, Bartosz. Poland signs F-35 contract worth $4.6bn. Flightglobal [online]. 2020-01-31 [cit. 2020-02-01]. Dostupné online. (anglicky)
  4. Flightglobal. World Air Forces 2018 [PDF online]. Příprava vydání Craig Hole. 2017-12-05 [cit. 2018-01-15]. Dostupné online. (anglicky)
  5. NARODOWEJ, Ministerstwo Obrony. B737 „Józef Piłsudski” w Polsce. www.mon.gov.pl. Dostupné online [cit. 2017-12-03]. (polsky)
  6. MCINTOSH, Andrew. Poland orders Boeing 737 VIP jets seven years after tragedy. bizjournals.com. American City Business Journals, April 18, 2017. Dostupné online [cit. 22 December 2017]. (anglicky)
  7. The Polish Air Force Takes Delivery Of Its First Gulfstream G550 VIP Aircraft. The Aviationist. 2017-06-22. Dostupné online [cit. 2017-12-03]. (anglicky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.