Kyselina mravenčí

Kyselina mravenčí je obsažena v mravenčím jedu, odtud pochází její název. Dále je obsažena např. v jedu včel nebo v kopřivách. Používá se především v organické technologii.

Syntetická kyselina mravenčí se užívá k výrobě barviv, na odstraňování bradavic, v gumárenském průmyslu a v koželužství k odvápnění kůže, též jako přídatná látka do potravin pod označením E 236. Používá se také do přípravků na čištění vodního a močového kamene v toaletní míse.

V laboratoři slouží k přípravě oxidu uhelnatého pomocí kyseliny sírové, která odštěpí z kyseliny mravenčí vodu. HCOOH → CO + H₂O

Ve včelařské chovatelské praxi se páry kyseliny mravenčí používají jako účinný prostředek k tlumení varroázy. Varroáza je onemocnění způsobené roztočem Kleštík včelí.

Na kůži: Při dotyku s lidskou kůží ji začíná okamžitě leptat, čemuž se lidské tělo začíná bránit tak, že začíná červenat, což ale způsobí pouze svědění a účinek je pomíjivý.

V krevním oběhu: Zásadní úlohu hraje při otravách methanolem, který se nejprve metabilizuje na formaldehyd a ten zas na kyselinu mravenčí. Její vyšší koncentrace pak vede k rozvoji metabolické acidózy, která může končit smrtí.

Akutní toxicita spočívá v tom, že kyselina mravenčí inhibuje cytochromoxidázu a tím i mitochondriální respiraci, podobně jako kyanidy a oxid uhelnatý. Rozvoj acidózy je doprovázen tvorbou mravenčanů a laktátů. Acidóza také usnadňuje průnik kyseliny do buněk. Hromadí se zejména v sítnici, očním nervu a bazálních gangliích.