Pokratický potok

Pokratický potok pramení při samém okraji Českého středohoří na jižním úpatí Dlouhého vrchu v nadmořské výšce přes 580 metrů nedaleko Nového Dvora. Východně od obce Lbín do něho přitéká několik pravostranných bezejmenných toků. Poté protéká mezi obcemi Skalice a Mentaurov stále na jih, směrem k chráněnému území Bílé stráně. Potok zde tvoří převážně opuka a čedič. Dnes v této části podél toku vede turisticky značená cesta hojně navštěvována výletníky z nedalekých Litoměřic. V 16. století se zde pokoušeli zdejší obyvatele najít zlato, ale bez úspěchu. Od potoka směrem na Bílou stráň dochází k sekundární sukcesi území, jedná se o celý dolní tok Pokratického potoka, která zarůstá převážně jasanem a topolem osikou. Brzy na jaře roste v této části toku květena typická pro lužní les jako je jaterník podléška, sasanka hajní, sasanka pryskyřníkovitá, violka vonná a prvosenka jarní. Tok zde také využívají rybáři jako chovný k pěstování malých plodů, kteří k těmto účelům využívají i Pokratický rybník, kterým potok protéká směrem k bývalé obci Pokratice po níž potok získal svůj název a která je dnes součástí Litoměřic. Zde v minulosti stávalo několik mlýnů, dnes již zaniklých a nebo využívaných k rekreačním účelům. Potok se zde dostává do zděného koryta vystavěném v 30. letech 20. století poté, co způsobil značné povodňové škody v roce 1929. Tok dále protéká panelovým sídlištěm, poblíž železničního nádraží protéká pod rušnou křižovatkou pod pokratickými závorami a o kus níže vtéká do tunelu a je veden pod starou části Litoměřic. Tunel jej dovede až k ústí, kde se stává nedaleko Střeleckého ostrova[1] pravostranným přítokem Labe.

• 
  Pokratický potok pod Bílou strání v místech kde se v minulosti pokoušeli najít zlato
• 
  Pokratický potok ve zděném korytě vystavěném ve 30. letech 20. století