Lbín (Hlinná)

Ves je prvně zmiňovaná k roku 1100 jako majetek vyšehradské kapituly. Historie Lbína je pevně propojena s dějinami Žitenic, které bývaly centrem této lokality. Za husitských válek přešel majetek na pány z Roupova, aby se po jejich odchodu do exilu vrátil opět vyšehradské kapitule a zůstal v jejím držení. Počet obyvatel podhorské vsi stále mírně stoupal a maxima dosáhl v 80. letech 19. století, kdy žilo v obci 244 obyvatel, hlavně německé národnosti ve 42 domech. Poté počet obyvatel převážně klesal.

Lbín od jihu

Lidé se tu uživili zemědělstvím, hlavně ovocnářstvím, přestože vesnice stojí v relativně velké nadmořské výšce, ovšem v poloze chráněné od severu. Těsně na konci 19. století zde bylo objeveno hnědé uhlí. Ložisko bylo poměrně malé, a tak k těžbě nikdy nedošlo. V roce 1878 zde byla otevřena škola, protože předtím museli děti denně docházet do pět kilometrů vzdálených Žitenic kam Lbín byl příslušný i farou.

Po vyhnání německého obyvatelstva po roce 1945 se podařilo vesnici dosídlit jen asi z jedné čtvrtiny.

Dnes jsou stále patrné projevy původních patrových domů a hospodářských staveb zemědělských usedlostí, jakož i prostých přízemních domků, propůjčujících vsi tradiční regionální venkovský ráz, zvolna, ale vytrvale převládá vlna příměstského rekreačního stavitelství, které nastalo s rozmachem módní vlny chalupářství a díky automobilismu je dnes obec dostupná i z blízkých Litoměřic a je vyhledávaným cílem chalupářů, rekreantů a turistů. V devadesátých letech 20. století kolem Lbína vznikl rozsáhlý pastevní areál pro ovce a v menší míře i koně.

Rozkvět zaznamenal také sport a to hlavně cyklistika a v zimě běh na lyžích. Do roku 2008 zde fungoval i lyžařský vlek. V bývalém areálu živočišné výroby při severozápadním okraji vsi se dnes zpracovává dřevo a také zde byla znovu otevřená restaurace. Připomínkou „starých dobrých časů“ také zůstává křížek a zvonička – vidlák na návsi a památkově chráněná chalupa s částečně roubeným patrem.

Nový Dvůr (Neuhof) – 555 m n. m. – je bývalá samota vysoko ve svahu Dlouhého vrchu, 1 km severně od Lbína. Byla založena ze Žitenic roku 1770. Z přízemní zděné hájovny, postavené v 19. století zbyly nevýrazné rozvaliny. Na části ruin je dnes postavena srubová účelová stavba. Nachází se zde pramen Pokratického potoka. V údolí horního toku tohoto potoka patřily ke Lbínu ještě samoty Lbínský Mlýn a Mlýneček.

• Usedlost čp. 32
• Krucifix
• Zvonička (vidlák)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Lbín na Wikimedia Commons