Poissonův zákon

Popisuje vztah mezi mezi dvěma stavovými veličinami, např. tlakem a objemem při adiabatickém ději v ideálním plynu stálého množství

${\displaystyle pV^{\kappa }={\mbox{konst}}}$,

kde ${\displaystyle p}$ je tlak plynu, ${\displaystyle V}$ je objem plynu a ${\displaystyle \kappa }$ je Poissonova konstanta.

Popisuje závislost mezi podélným poměrným prodloužením ${\displaystyle \varepsilon _{x}}$ a příčným poměrným prodloužením ${\displaystyle \varepsilon _{y}}$ (takto nazvaná veličina však nabývá záporných hodnot a jedná se tak vlastně o příčné „zkrácení“; díky zápornému znaménku ve vztahu je Poissonovo číslo ${\displaystyle \mu }$ kladné):

${\displaystyle \varepsilon _{y}=-\mu \cdot \varepsilon _{x}}$

Tedy, při zatížení válcového vzorku tahovou silou v ose x můžeme deformaci ve vzorku popsat poměrným prodloužením ${\displaystyle \varepsilon _{x}}$ ve směru osy a (záporným) poměrným prodloužením ${\displaystyle \varepsilon _{y}}$ kolmo na osu vzorku.

Pro vybrané materiály jsou základní elastické konstanty uvedeny v tabulce.

Materiál	Modul pružnosti E [MPa]	Poissonovo číslo ${\displaystyle \mu }$ [1]
Hliníkové slitiny	7,5×104	0,31
Mosaz	1,04×105	0,33
Bronz	1,17×105	0,31
Litina	9,65×104	0,18
Ocel	2,1×105	0,3

Viz Poissonovo rozdělení