Poissonova konstanta

Poissonova konstanta je obvykle značena řeckým písmenem γ pro ideální plyny nebo řeckým písmenem κ pro reálné plyny. V technické praxi se používá též písmeno k latinské abecedy.

Podle definice platí ${\displaystyle \kappa ={\frac {C_{p}}{C_{V}}}={\frac {c_{p}}{c_{V}}}}$, V této rovnici ${\displaystyle C_{p}}$ je molární tepelná kapacita při stálém tlaku, ${\displaystyle C_{V}}$ je molární tepelná kapacita při stálém objemu, ${\displaystyle c_{p}}$ je měrná tepelná kapacita při stálém tlaku a ${\displaystyle c_{V}}$ je měrná tepelná kapacita při stálém objemu.

Poněvadž je ${\displaystyle c_{p}>c_{V}}$, platí vždy ${\displaystyle \kappa >1}$.

Pro klasické ideální plyny lze Poissonovu konstantu určit z počtu stupňů volnosti dané molekuly podle vzorce:

${\displaystyle \gamma \ =1+{\frac {2}{f}}\qquad {\mbox{nebo také}}\qquad f={\frac {2}{\gamma -1}}}$

kde f je počet stupňů volnosti dané molekuly.

• Pro jednoatomové plyny (f=3) je ${\displaystyle \gamma ={\frac {5}{3}}\doteq 1,67}$
• pro dvouatomové plyny (f=5) je ${\displaystyle \gamma ={\frac {7}{5}}=1,4}$
• pro víceatomové plyny s pevnou molekulou (f=6) je ${\displaystyle \gamma ={\frac {8}{6}}\doteq 1,33}$
• pro víceatomové plyny se semirigidní molekulou (f=7) ${\displaystyle \gamma ={\frac {9}{7}}\doteq 1,29}$

Vzduch, který je z drtivé většiny složen z dvouatomových molekul kyslíku a dusíku, lze počítat přibližně jako dvouatomový plyn. Pro reálné dvou- a víceatomové plyny obvykle tato konstanta klesá s teplotou.

• Mayerův vztah
• Siméon Denis Poisson
• Adiabatický děj