Podzemní voda

Voda pod zemským povrchem může být přítomna ve třech hlavních formách:[3]

• Absorpční – voda, kterou pomocí slabých vazebných interakcí absorbují jednotlivé částice (zrna) horniny. Vyskytuje se v horninách jen při velmi nízké vlhkosti.
  • Hygroskopická – voda, která vzniká v hornině při pohlcování par. Jde o druh absorpční vody.
• Kapilární – voda, jejíž pohyb určují převážně kapilární jevy. Nachází se v kapilárním pásmu nad hladinou podzemní vody.
• Gravitační – voda, jejíž pohyb určují hlavně účinky gravitační síly. Pokud se jednotlivé kapky vody spojují a tvoří dlouhodobé nebo trvalé těleso, nazývá se toto těleso zvodeň.

Oblast s absorpční a kapilární vodou se označuje jako provzdušnělé pásmo. Oblast s gravitační vodou, ležící obvykle pod ním, se nazývá zvodnělé pásmo.[3]

Podzemní voda se může do podzemí dostávat z povrchu, nebo naopak vyvěrat z nitra Země.[3] Byla nalezena voda i 2 miliardy let stará.[4]

• Většina vody pod zemským povrchem pochází ze vsaku povrchové vody, ta se nazývá vadózní podzemní voda. Část této vody může být po dlouhá geologická období uzavřena mezi nepropustnými vrstvami – tuto podzemní vodu pak označujeme jako fosilní.
• Pokud vystupuje z nitra Země, jedná se o juvenilní podzemní vodu. Ta může vyvěrat například ve vulkanických oblastech a v tektonických zlomech. Voda, která zůstane v sedimentu, který se do ní ukládal, se nazývá konátní. Organického původu je tzv. naftová voda.

Jak v laických popisech, tak i v renomovaných českých periodikách je rozšířeno chybné používání termínu spodní voda. Voda ve vrtech, ve studních, či voda zásobující prameny je výhradně voda podzemní, nikoliv spodní.