Podzemní vládní kryt na Klárově

Podzemní objekt na Klárově v Praze je technické centrum TC1 ochranného systému metra sloužícího civilní obraně. Stavba propojená s nedalekou linkou A metra leží na úpatí letenského svahu při nábřeží Edvarda Beneše na hranici Hradčan, Malé Strany a Holešovic. Objekt z padesátých let 20. století podléhal utajení a je označován jako vládní kryt K-111[1] a za první (nezprovozněnou) stanici Klárov pražského metra.[2]

Podzemní vládní kryt na Klárově
Poloha
AdresaPraha, Česko Česko
Souřadnice50°5′32,6″ s. š., 14°24′40,5″ v. d.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Vstup do podzemního objektu v barokních hradbách naproti Strakově akademii

Historie stavby

Ideový záměr

Poprvé se stanice objevuje na projektu metra z roku 1941, přičemž autorem návrhu bylo Konsorcium stavebních firem. Tato stanice měla stát nedaleko místa dnešní stanice Malostranská, k její realizaci však nikdy nedošlo.[3] Objekt je označován jako první stanice v dějinách pražského metra, ale dosud se nepodařilo objasnit, zda byl původně skutečně zamýšlen k tomuto účelu, nebo zda šlo jen o taktiku k utajení podzemního krytu.

Výstavba

K výstavbě podzemního objektu na Klárově došlo v období od 7. září 1952 do 1. června 1960, v této době byla v úseku mezi Klárovem a Čechovým mostem odkloněna veškerá hromadná doprava, která jej objížděla přes Letnou. Vstup do „vestibulu stanice“ se nachází v ulici U Bruských kasáren v těsné blízkosti Strakovy akademie.[4] Stanice byla postavena v podobě dvou navazujících eskalátorových tunelů navazujících do jednolodní klenuté stanice s výškou 11,5 metru, vnitřní šířkou 19,5 metru a nástupištěm v hloubce přibližně 52 metrů. Jejím zamýšleným účelem bylo chráněné pracoviště pro předsednictvo československé vlády a ÚV KSČ. Budování probíhalo skrytě jako součást stavby Stalinova pomníku na Letné. Celková hodnota projektu byla 82 milionů Kčs.[5]

Pozdější osud a současnost

V 70. letech 20. století objekt získal od ministerstva vnitra do správy pražský dopravní podnik,[6] v jeho blízkosti byla v roce 1978 zprovozněna linka A pražského metra. V 70. a 80. letech sloužil objekt potřebám civilní obrany. Až do povodní v roce 2002 zůstal veřejnosti utajen,[3] dnes slouží jako technické centrum Dopravního podniku hl. m. Prahy.[3][6]

Výzkumem okolo objektu se zabývá Pavel Fojtík z archivu dopravního podniku. Výzkum však ztěžuje fakt, že řada informací se nacházela ve spisech označených jako tajné; utajení skončilo teprve v roce 2012.[5] Zjištěné informace zveřejnil v knize Fakta a legendy o pražské městské hromadné dopravě. O stanici se zmiňuje také architekt Evžen Kyllar ve své knize Praha a metro, kde o ní uvádí, že „…mohla být součástí této trati (trasy A), kdyby se nestala krytem pro exponenty bývalého režimu.“[4]

Odkazy

Reference

  1. MAREŠ, Jaroslav. NOVÉ ZÁBĚRY! Nahlédněte do stanice utajovaného metra v Praze… [online]. milujuprahu.cz, 2016-11-04 [cit. 2017-10-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-10-15.
  2. Atomový kryt, nebo první stanice metra? Historici už tu záhadu objasnili na stránkách deníku metro.cz
  3. OPPELT, Robert. Galerie: Nejstarší stanice metra je na Klárově. Ale pozor, je tajná a nikdo o ní neví. Metro.cz [online]. MAFRA, 2013-04-15 [cit. 2013-07-13]. Dostupné online.
  4. MAREK, Lukáš. Metro nebo kryt? Smysl stanice na Klárově je nejasný. Pražský deník [online]. VLTAVA LABE MEDIA, 2011-02-04 [cit. 2013-07-13]. Dostupné online. ISSN 1802-0569.
  5. KUNCOVÁ, Monika. Přísně tajný objekt K 111: Klárov, stanice bez metra. Magazín - Právo. 2020-04-04, s. 18–20.
  6. OPPELT, Robert; BIGAS, Jiří. VIDEO: Navštivte tajnou stanici metra na Klárově. Vlak do ní nikdy nepřijel. Metro.cz [online]. MAFRA, 2013-07-04 [cit. 2013-07-13]. Dostupné online.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.