Pořín
Pořín (německy Porschin) je vesnice v okrese Tábor ležící přibližně 17 km východně od Tábora, na hranicích s pelhřimovským okresem. Od roku 1975 je územně největší částí obce Dolní Hořice. V roce 2011 zde trvale žilo 173 obyvatel.[2] Necelé 2 kilometry (po silnici) od obce je zastávka vlaku Pořín, i když třeba obec Radostovice je zastávce vlaku podstatně blíže.
Pořín | |
---|---|
Lokalita | |
Charakter | vesnice |
Obec | Dolní Hořice |
Okres | Tábor |
Kraj | Jihočeský kraj |
Zeměpisné souřadnice | 49°24′47″ s. š., 14°52′38″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 173 (2011)[1] |
Katastrální území | Pořín (8,34 km²) |
PSČ | 391 54 391 55 |
Počet domů | 99 (2011)[1] |
Pořín | |
Další údaje | |
Kód části obce | 126080 |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
Název vsi je pravděpodobně odvozen od osobního jména Póra a vyjadřoval, že zde byl Pórův dvůr. Lze předpokládat, že tato oblast byla obydlena ještě před 13. stoletím, kdy probíhala vesnická kolonizace. První zmínka o vesnici je z roku 1354 (některé zdroje uvádí rok 1361.[3]), kdy si bratři, páni z Hradce, rozdělili dědictví. Mezi statky pana Jindřicha se uvádí i Pořín. Jak zaznamenal August Sedláček, cela oblast ve 14. století náležela pánům z Jindřichova Hradce. Z dalšího období o Poříně nic nevíme. Zřejmě to zapříčinil požár v roce 1541, kdy na Pražském hradě shořela valná část zemských desk.
Pořín v 16. století patřil Petru Smrčkovi. Jeho statky ale po Bílé hoře propadly královské komoře a byly prodány různým majitelům. Hlubokou ránu oblasti zasadila třicetiletá válka, po jejím skončení hospodářský život ještě dlouho skomíral. Berní rula dokládá, jaký stav byl v Poříně v roce 1654: 4 osedlé usedlosti, 1 rolník nově osedlý, 14 rolníků pohořelých, 10 pustých gruntů. O třicet let později bylo v Poříně ještě 7 pustých gruntů. Opuštěnou půdu si přisvojovala vrchnost a podle tehdejší řádu na ní museli sedláci robotovat. Podle záznamů z druhé poloviny 18. století pořínští robotovali tři dny v týdnu.
V roce 1760 panství koupil Leopold Kolovrat Krakovský a připojil je ke Hrobům. Územní i farní příslušnost k této vsi pak trvala dlouhou dobu. Významným kulturním počinem bylo založení kostelů a škol. V Poříně je kostel datován rokem 1719 a archivní materiály dokládají založení školy v roce 1854. Přínosem pro celou oblast byla výstavba železniční tratě Tábor – Horní Cerekev.[4]
Obyvatelstvo
Představu o historickém významu obce ilustruje 574 občanů při sčítání obyvatel v roce 1861. Tento stav byl víceméně stabilizován až do roku 1930, kdy dochází k menšímu asi 8% úbytku obyvatel. Odliv obyvatel vyvrcholil v šedesátých letech, kdy se počet trvale hlášených obyvatel za deset let zmenšil asi o 23 procent. Úbytek obyvatel se nezastavil ani v následných desetiletích. V roce 1999 bylo v Poříně trvale hlášeno 108 obyvatel.
Pamětihodnosti
- Kaple sv. Bartoloměje
- Železniční most
Reference
- Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 212.
- Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 258.
- http://www.dolnihorice.cz/pridruzene-obce/porin/
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Pořín na Wikimedia Commons
- Římskokatolická farnost Hroby