Poříčí (Boršov nad Vltavou)

Ač současné Poříčí tvoří s Boršovem jednu obec, osudy obou vesnic a jejich držitelů bývaly po staletí odlišné. Do písemných pramenů Poříčí vstupuje roku 1379, kdy se připomíná vladyka Bušek z Poříčí (Bussko de Porzieczie) erbu šikmé střely. Za husitských válek sídlila na Poříčí Buškova dcera Barbora. V roce 1417 je jako majitel uváděn Petr Svatomír z Doudleb. Kromě toho zde byl další dvůr, který byl majetkem Aleše ze Všeradic. V roce 1453 se jako majitel uvádí Václav Talafous z Dobřan, po něm Bernard Talafous. V 16. století se držitelé z řad nižší šlechty často měnili, byli jimi postupně Markvart z Hřebene, Adam Sudek z Dluhé, Jan Krenauer z Křenova, někdy od roku 1546 Blažej Pibr z Olešnice, jehož syn Blažej ml. prodal Poříčí Janu Kalkreiterovi z Kalkreitu. Po Kalkreiterech přišli v roce 1593 Spandeliové z Griensingu (vesnice tehdy čítala 14 poddanských usedlostí), od roku 1596 Vamberští z Rohatec. Dalšímu majiteli Janu Jiřímu Tluksovi z Vrábí bylo zboží pro účast na stavovském povstání zkonfiskováno a roku 1621 připadlo klášteru dominikánů v Českých Budějovicích.[3] Po zrušení kláštera za josefinských reforem roku 1785 se v držení poříčského panství vystřídalo několik českobudějovických měšťanů, poslední zdejší vrchností byl od roku 1840 úspěšný podnikatel Vojtěch Lanna starší. Od roku 1850 se Poříčí stalo samosprávnou obcí, postupně čím dál provázanější s protilehlým Boršovem. Až do sklonku 18. století vedla právě přes Poříčí hlavní silnice z Českých Budějovic na jih, do Kamenného Újezda, na níž nade vsí stávala zájezdní hospoda Cukmantl. Po přeložení silnice do prostoru nynější Včelné se sice Poříčí na čas ocitlo stranou důležitých komunikací, ale už na sklonku 20. let 19. století přes ně byla protažena koněspřežné železnice z Českých Budějovic do Lince, později přeměněná na parostrojní provoz, V Poříčí se usadilo několik průmyslových podniků, nejvýznamnějším z nich, který zdárně přetrvává do dnešních časů, je továrna na těstoviny bratří Zátků, zřízená roku 1884 na břehu Vltavy nade vsí. Počátkem 90. let 19. století spojil Poříčí s Boršovem železniční most nové trati do Českého Krumlova, silniční most mezi oběma obcemi vyrostl teprve v období 1916 až 1917. K administrativnímu sloučení Boršova s Poříčím došlo nakrátko v letech 1943 až 1945 za německé okupace, definitivně pak roku 1949.[4] V roce 1950 byl pro takto vytvořenou obec úředně stanoven název Boršov nad Vltavou.

* (počet domů za rok 1961 včetně Boršova)

• Zámek Poříčí - klasicistní zámek ve svém jádru obsahuje někdejší gotickou a renesanční tvrz. Je obklopen anglickým parkem z 19. století, který zde založil Vojtěch Lanna starší. Po dlouhém chátrání byl v letech 2016–2019 zrekonstruován na komunitní centrum a soukromé byty.[6][7]
• Hubatkova vila - secesní vila z konce 19. století, dnes sídlo dětského domova
• Kaplička sv. Jana Nepomuckého z 19. století
• Kaplička Panny Marie
• Bývalá zájezdní hospoda Cukmantl (čp. 210)
• Železniční most přes Vltavu z let 1893 až 1894, ocelová příhradová konstrukce o dvou polích se svrchními oblouky
• Sokolovna z let 1921 až 1922
• Bývalá továrna na mýdlo s věžovým vodojemem z roku 1921

• 
  Hubatkova vila
• 
  starý mlýn
• 
  poštovní úřad
• 
  památník Václava Tuttera
• 
  pohled k Poříčí od západu
• 
  silniční most přes Vltavu

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Poříčí na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Poříčí (obec) v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Fotogalerie poříčského zámečku na stránkách obce Boršov nad Vltavou
• Fotogalerie poříčského zámečku a obce Boršov na webu Selské baroko