Plato (kráter)

Charles Wood ve své knize The Modern Moon uvádí, že kráter Plato byl nejprve pojmenován Michaelem van Langrenem v roce 1645 jako Lacus Pancirolli, poté Johannem Heveliem v roce 1647 jako Lacus Niger Major (Velké černé jezero).

V roce 1651 jej italský astronom Giovanni Battista Riccioli přejmenoval podle významného řeckého matematika a filozofa Platóna.

Kráter Plato.

V okolí kráteru se nachází síť sekundárních kráterů.[1] Ty byly označeny podle zavedených zvyklostí jménem hlavního kráteru a velkým písmenem abecedy. Jeden kráter byl Mezinárodní astronomickou unií přejmenován. Je to Plato A (dnes kráter Bliss, průměr 23 km).[4]

• Kráter Plato je zmíněn ve vědeckofantastickém románu britského spisovatele Arthura C. Clarka Měsíční prach.[5]
• V povídce Arthura C. Clarka Vykročiv z kolébky, navěky obíhá... je v kráteru Plato základna, kde byly postaveny kosmické lodě Alfa, Beta a Gama.[6]
• Hal Clement umístil ve své vědeckofantastické povídce „Mít tak s sebou prachovku...“ do oblasti kráteru Plato stěžejní část příběhu o komplikacích s měsíčním prachem.[7]

• 
  Fotografie Mare Frigoris (Moře chladu). Plato je tmavý objekt na spodní části fotografie.
• 
  Kráter Plato (uprostřed).
• 
  Mapa Mare Imbrium (Moře dešťů). Plato je označen písmenem C.
• 
  Mare Imbrium s kráterem Plato (horní část fotografie).
• 
  Kráter Plato.