Plastika (výtvarné umění)

Plastika (z řeč.) je (nesprávně) obecné označení pro jakékoli plastické výtvarné dílo. Exaktně se v názvosloví výtvarného umění pojmem plastika označuje sochařské dílo, které vzniká nanášením hmoty (modelováním). Od plastického postupu se odlišuje postup skulptivní, při němž vzniká skulptura.[1]

Bronzové plastiky Pedagogové a studenti (Olbram Zoubek, rektorát VŠB – Technická univerzita Ostrava)

Související pojmy a jejich vysvětlení

Ačkoliv se termínu skulptura používá často synonymně s výrazem plastika (ve významu plastické výtvarné dílo obecně,[2][3]zejména kamenné), podle některých encyklopedických slovníků vzniká skulptura odnímáním hmoty z jednoho bloku (masivu), kdežto plastika postupným přidáváním a nanášením hmoty.[4][5][6]

Odborná literatura k dějinám umění pojmy skulptura a plastika rozlišuje exaktně, jako dva hlavní způsoby vzniku sochařského díla. Skulptura (z lat.) je socha, která vzniká ubíráním hmoty kamene, dřeva, kosti, kovu (kamenosochařství, řezbářství, glyptika – řezba gemm a kamejí). Plastika (z řeč.) je socha, jejíž vznik spočívá na principu přidávání hmoty, tj. modelování z vosku, štuku, hlíny (ceroplastika, štukatérství, terakotářství) a kovolitecké postupy, kdy většinou vzniká nejprve model, z něhož je následně pomocí formy odléváno finální dílo (bronzová plastika, aj.). Třetím způsobem vzniku sochařského díla je kovotepectví, toreutika.[7]

Specifickým materiálem, který lze využít v sochařské tvorbě je sklo. Objekty z něho vytvořené mohou být plastikou (sklo foukané či jinak hutně ručně tvarované, sklo lité do formy vzniklé na základě modelu), ale v určitých případech i skulpturou (lité sklo dále zpracované rafinačními technikami – řezáním, broušením, rytím – glyptika). Skleněné sochy (povětšinou abstraktní) se obvykle označují jako skleněné objekty.

Jiným pojem v sochařství (v sochařském názvosloví) je reliéf.

Odkazy

Reference
  1. BLAŽÍČEK, Oldřich J.; KROPÁČEK, Jiří. Slovník pojmů z dějin umění. Názvosloví a tvarosloví architektury, sochařství, malby a užitého umění. 1. vyd. Praha: Odeon, 1991. 246 s. Dostupné online. ISBN 80-207-0246-6, ISBN 978-80-207-0246-3. OCLC 26856869 S. 161.
  2. Slovník spisovného jazyka českého (přes databázi DEBDict 1.7.10)
  3. Slovník spisovné češtiny (přes databázi DEBDict 1.7.10)
  4. heslo sochařství v Encyklopedii Diderot (přes databázi DEBDict 1.7.10
  5. heslo sochařství v Malé československé encyklopedii (přes databázi http://cotoje.mlp.cz%5B%5D)
  6. heslo plastika v Novém akademickém slovníku cizích slov, Academia 2006
  7. BLAŽÍČEK, Oldřich J.; KROPÁČEK, Jiří. Slovník pojmů z dějin umění. Názvosloví a tvarosloví architektury, sochařství, malby a užitého umění. 1. vyd. Praha: Odeon, 1991. 246 s. Dostupné online. ISBN 80-207-0246-6, ISBN 978-80-207-0246-3. OCLC 26856869 S. 161 a 195.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.