Plagiogyria

Zástupci rodu Plagiogyria jsou suchozemské kapradiny s výrazně dvoutvárnými listy. Fertilní listy jsou vzpřímenější, s delšími řapíky a úzkými lístky nesoucími výtrusnice. Oddenky jsou víceméně vzpřímené, dosti silné, bez šupin nebo chlupů, někdy výběžkaté. Mladé listy jsou pokryty rosolovitým sekretem. Řapíky listů jsou na průřezu trojúhlé, černavé, s lehce zvětšenou bází nesoucí 2 řady nenápadných až vystouplých žlázkovitých hrbolků. Na bázi řapíku jsou 3 cévní svazky, spojující se v druhé části řapíku do tvaru V nebo U. Čepel listů je bylinná nebo poněkud kožovitá, lysá, peřenosečná až zpeřená, s celokrajnými nebo pilovitými lístky. Žilky jsou volné, jednoduché nebo 1x rozdvojené.

Sporangia rovnoměrně pokrývají spodní stranu fertilních listů, tvoří se po obou stranách žebra lístku a jsou bez ostěry. Prstenec výtrusnic je nepřerušený. Spory mají tvar zaobleného čtyřstěnu s hladkým nebo nepravidelně hrbolkatým povrchem. Gametofyt je nadzemní, zelený, srdčitý nebo protáhlý.[1]

Rod Plagiogyria zahrnuje asi 50 druhů. Vyskytuje se v tropické Americe, ve východní a jihovýchodní Asii a na Nové Guineji včetně přilehlých ostrovů.[1][2]

Čeleď Plagiogyriaceae je řazena do řádu Cyatheales, zahrnujícího především stromovité kapradiny. Nejblíže příbuznou skupinou je podle molekulární studie z roku 2007 čeleď Culcitaceae.[3] Plagiogyria může listovou dvoutvárností i celkovým habitem připomínat některé druhy žebrovice (Blechnum), není s nimi však nijak blízce příbuzná.[1]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Plagiogyria na Wikimedia Commons