Pivcové z Hradčan

Rod je připomínán již v 15. století. První známý člen rodu je Mikuláš z Hradčan (ve Slezsku, nyní Gródczany), okolo roku 1415. Po něm jsou připomínáni v roce 1430 Čeněk z Hradčan a Třeboně a na Klimštejně (ve Slezsku, nyní Jabłonka) a poté Oldřich z Hradčan (1460) s manželkou Annou z Nové Cerekve. Měli syna Marka, v letech 1450–64 byl zemským sudím na Krnovsku. Roku 1464 Marek zemřel a o majetek se dělili jeho synové Jan a Václav. Markova dcera Eneda získala finanční hotovost a vdala se za Vaňka z Moravice.

Markův syn Jan z Hradčan zastával funkci kroměřížského hejtmana, roku 1572 koupil část statku Čechy a zemřel v roce 1575. Jeho manželka byla Estera Podstatská z Prusinovic (†30. 4. 1581).

Druhý Markův syn Václav získal statek Klimštejn a po jeho smrti přešel na Janovy děti: Bernart, Kryštof, Hynek a Barbora (manžel Jiří Šutar z Drahotuš). Též zdědily po strýci Václavu Hradčany, které připadly na krátkou dobu Bernartovi a poté mu zůstaly pouze Bravantice.

Klimštejn získal Kryštof, který zde seděl do roku 1523, zároveň zdědil po sestře Barboře část Bohuslavic a Vřesiny. Syn Kryštofa Pivce z Moravy, též Kryštof, si vzal za manželku Ludmilu Františku Hamzovou ze Zábědovic, byla dcerou Myslibora Hamzy ze Zábědovic a na Morašicích (†1617). Ludmila Františka Hamzová ze Zábědovic vlastnila během třicetileté války Rakovou u Kounice, zdejší tvrz zanikla nepochybně v roce 1643, kdy Rakovou pobořili a vypálili Švédové.

Jiný člen rodu Diviš měl v letech 1580–1592 dvůr v Kostelci u Plumlova (†26. 12. 1598)

Další z rodu byl Jáchym, který žil v letech 1590–1600 a vlastnil statky Dlouhou Loučku (do 1600), Horní a Dolní Sokolom, Vinary a koupil 1593 část Mizic a fojtství v Moravičanech, Dolanech, Toveři a Poleni. Za manželku měl Johanku Bítovskou ze Slavíkovic, které roku 1600 věnoval Dlouhou Loučku.

Poslední známý z rodu byl Vratislav z Hradčan a Klimštejna (1608–1636) na svobodném dvoře v Borutíně. Tím zřejmě rod Pivec z Hradčan a Klimštejna vymřel po meči.

V 15. století se objevuje na Moravě Jakub Pivec z Habří, který koupil roku 1495 dvůr a 2,5 lánu v Rojetíně a později v roce 1498 dvůr v Horním Březí. Není podloženo, zda patřil ke stejnému rodu Pivců rytířů z Hradčan a Klimštejna.

Pivec (též Pivce) z Hradčan a Klimštejna měli ve zlatém erbu dva černé turové rohy, rozdvojené k levé a pravé straně. Kolčí helm, přikryvadla zlato-černé barvy, klenot dva turové rohy.

V majestátu z 9. září 1554 se potvrzuje přijetí Jana Pivce k strýcově erbu Pivce z Hradčan, kde se popisuje erb takto: modrý štít, v němž jsou dva černé, dva černé turové rohy, rozdvojené k levé a pravé straně, kolčí helm, přikryvadla modré a černé barvy a klenot dva turové rohy.

• August Sedláček: Českomoravská heraldika, 1925
• KRÁL Z DOBRÉ VODY, Vojtěch. Der Adel von Böhmen, Mähren und Schlesien. Genealogisch-heraldisches Repertorium sämtlicher Standeserhebungen, Prädicate, Beförderungen, Incolats-Erteilungen, Wappen und Wappenverbesserungen des gesamten Adels der Böhmischen Krone, mit Quellen und Wappen-Nachweisen [online]. Praha S. 193: I. Taussig [cit. 2020-05-19]. [Sękowskiwww.archive.org/stream/deradelvonbhme00kral#page/192/mode/2up/search/pivec Dostupné online]. (německy)
• Josef Pilnáček Staromoravští rodové. Wien 1930, Band 1, str. 238.
• Johann Siebmacher grosses und allgemaines Wappenbuch, Der mährische Adel, Nürnberg 1899
• SĘKOWSKI, Roman. Herbarz szlachty śląskiej : informator genealogiczno-heraldyczny / 3 H - K.. [s.l.]: Videograf II ISBN 83-7183-291-5.
• Heinrich Kadich vom Pferd, Konrád Blažek Der Mährische Adel. Nürnberg 1899, str. 80

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Pivcové z Hradčan na Wikimedia Commons