Pisanosaurus

Pisanosaurus („Pisanův ještěr“) byl býložravý, přibližně jeden metr dlouhý a několik kilogramů vážící dinosaurus nebo spíše dinosauriform, žijící na území současné Argentiny v období pozdního triasu.[1]

Pisanosaurus
Stratigrafický výskyt: Svrchní trias, před 228 až 216 miliony let
Rekonstrukce vzezření pisanosaura
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaplazi (Sauropsida)
Nadřáddinosauři (Dinosauria)?
Řádptakopánví (Ornithischia)?
ČeleďPisanosauridae
RodPisanosaurus
Binomické jméno
Pisanosaurus mertii
Casamiquela, 1967
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

Pohyboval se po dvou nohách a byl přizpůsoben pro velmi rychlý běh. V čelistech měl zuby tak natěsnané, že vytvářely jakési ostří. Známý je z úlomků lebky a ostatních částí těla. Objevily se názory, že pozůstatky připisované pisanosaurovi jsou ve skutečnosti jen jakousi chimérou, a tedy patří více živočichům. Patří k nejstarším dnes známým dinosaurům. Žil přibližně před 228 až 216 milióny let na území dnešní Argentiny. Při délce 1[2] až 1,3 metru vážil kolem 2 kilogramů.[3] Podle jiného odhadu dosahoval tento dinosaurus hmotnosti asi 35 kilogramů.[4]

Reklasifikace

Novější výzkum ukazuje, že pisanosaurus ve skutečnosti zřejmě nebyl nejstarším ptakopánvým dinosaurem (jak bylo dlouhou dobu předpokládáno), ale spíše vývojově primitivním dinosauriformem, možná silesauridem.[5][6] Tuto hypotézu potvrzuje a dále rozvíjí i další studie, podle které skupina ptakopánvých dinosaurů (Ornithischia) v období triasu ještě vůbec neexistovala.[7] Odborná studie z roku 2020 nicméně opět shledává pisanosaura jako skutečného ptakopánvého dinosaura, žijícího v době před 229 miliony let.[8]

Pisanosaurus jako silesauridní dinosauromorf.

Odkazy

Reference

  1. https://dinosaurusblog.com/2011/11/28/912349-pisanuv-jester/
  2. Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
  3. Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 214 (anglicky)
  4. Benson, R. B., Hunt, G. , Carrano, M. T., Campione, N. and Mannion, P. (2018). Cope's rule and the adaptive landscape of dinosaur body size evolution. Palaeontology, 61: 13-48. doi: 10.1111/pala.12329
  5. https://paleonerdish.wordpress.com/2017/08/08/pisanosaurus-revisited/
  6. http://www.extinctblog.org/extinct/2017/11/12/remeasuring-pisanosaurus
  7. Matthew G. Baron (2017). Pisanosaurus mertii and the Triassic ornithischian crisis: could phylogeny offer a solution? Historical Biology. doi: http://doi.org/10.1080/08912963.2017.1410705
  8. https://phys.org/news/2020-07-evolution-earliest-dinosaurs.html

Literatura

  • Casamiquela, R. M. (1967). „Un nuevo dinosaurio ornitisquio triásico (Pisanosaurus mertii; Ornithopoda) de la Formación Ischigualasto, Argentina“. Ameghiniana 4 (2): 47–64.
  • Federico L. Agnolín & Sebastián Rozadilla (2017). Phylogenetic reassessment of Pisanosaurus mertii Casamiquela, 1967, a basal dinosauriform from the Late Triassic of Argentina. Journal of Systematic Palaeontology. doi: 10.1080/14772019.2017.1352623
  • Baron, M. G., Norman, D. B. & Barrett, P. M. (2017). A new hypothesis of dinosaur relationships and early dinosaur evolution. Nature 543, 501–506. doi: 10.1038/nature21700
  • Padian, K. (2013). The problem of dinosaur origins: integrating three approaches to the rise of Dinosauria. Earth and Environmental Science Transactions of the Royal Society of Edinburgh, Available on CJO. doi: 10.1017/S1755691013000431

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.