Pierre Niney
Pierre Niney (* 13. března 1989 Boulogne-Billancourt, Francie) je francouzský divadelní a filmový herec a režisér.
Pierre Niney | |
---|---|
Pierre Niney v roce 2015 po předávání filmových cen César | |
Narození | 13. března 1989 (33 let) Boulogne-Billancourt, Francie |
Alma mater | Conservatoire national supérieur d’art dramatique Cours Florent |
Děti | 2 |
Významné role | Yves Saint Laurent ve stejnojmenném filmu |
César | |
2015 Yves Saint Laurent | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Životopis
Narodil se do rodiny profesora dokumentárního filmu Françoise Nineyho a jeho ženy, která pracovala jako autorka manuálů ohledně volného času. Vyrůstal vedle svých dvou sester, z nichž je jedna o pět let starší než on. Vystudoval gymnázium Claude-Monet a získal bakalářský titul ve specializaci na divadlo. Poté spolupracoval s divadelní společností Compagnie Pandora a pracoval s Brigitte Jaques-Wajeman a François Regnaultem. Následně byl přijat do divadelní školy Cours Florent, kde strávil dva roky a poté se učil na Národní konzervatoři v Paříži.
Dne 16. října 2010 byl přijat do Comédie-Française a ve věku osmadvaceti let se tak stal nejmladším členem této skupiny.
Je to právě divadlo, ve kterém se poprvé projevil jako komik, hrál pod vedením Julie Brochen v pařížské La Cartoucherie, Vladimira Pankova v moskevském Mejercholdově divadle či Emmanuela Demarcy-Moty. Začal se objevovat v televizních filmech a postupně získával i menší role ve filmu, například v LOL, Armádě zločinu či ve filmu Láska s vůní čokolády, kde hrál vedle Benoît Poelvoorda a Isabelle Carré.
V roce 2012 byl nominován na cenu César v kategorii nejslibnějšího herec za výkon ve filmu J'aime regarder les filles a následující rok za film Comme des frères. Dne 15. ledna 2015 odešel z Comédie Française.
Byl vybrán pro ztvárnění titulní role do filmu Yves Saint Laurent, kde se objevil po boku Guillauma Gallienna a Charlotte Le Bon. Za ztvárnění této role získal Césara pro nejlepšího herce a také Cenu Patricka Dewaere. Ziskem Césara pro nejlepšího herce se stal nejmladším hercem, který v této kategorii cenu získal. Po předávání ohlásil, že následně bude točit film Příslib úsvitu podle stejnojmenné knihy Romaina Garyho, v hlavní roli s Charlotte Gainsbourg (film měl premiéru v roce 2017).
Jeho partnerkou je australská herečka Natasha Andrews. Mají spolu dvě dcery, narozené v letech 2017 a 2019.
Filmografie
Film
Rok | Název filmu | Role |
---|---|---|
2008 | Je nám osmnáct | Loïc |
2009 | Réfractaire | Armand |
LOL | Julien | |
Armáda zločinu | Henri Keltekian | |
2010 | La Fonte des glaces | Gabriel |
Láska s vůní čokolády | Ludo | |
Druhý svět | Yann | |
2011 | Sněhy Kilimandžára | číšník |
J'aime regarder les filles | Primo | |
2012 | Comme des frères | Maxime |
2013 | 20 ans d´écart | Balthazar |
2014 | Yves Saint Laurent | Yves Saint-Laurent |
2015 | Pan Bezchybný | Mathieu Vasseur |
2016 | Bláznivá pětka | Samuel |
Odysea | Philippe Cousteau | |
Altamira | Paul Ratier | |
Frantz | Adrien | |
2017 | Příslib úsvitu | Romain Gary |
2018 | Zkouška ohněm | Franck Pasquier |
2019 | Dvě já | Mathieu Bernard |
2021 | OSS 117: Alerte rouge en Afrique noire | Serge |
Pád letu A800 | Mathieu Vasseur | |
Milenci | Simon | |
2022 | Goliath | Mathias |
Mascarade | Adrien |
Televize
Rok | Název pořadu | Role |
---|---|---|
2006 | Paní z Izieu | Théo Reis |
2009 | Folie douce | Arnaud |
2010 | Marion Mazzano | Yann Vérac |
Les Diamants de la victoire | Boivin de Bièvre | |
2012 | Very Bad Blagues | |
2013-2015 | Casting(s) | |
2020 | La Flamme | Bruno Juiphe |
Jako režisér
Rok | Název | Poznámky |
---|---|---|
2013 | Pour le rôle | krátkometrážní film |
Casting(s) | televizní seriál |
Divadlo
Mimo Comédie-Française
- 2007-2008: Marina Cvětajevová: Synovi, režie Vladimir Pankov a Lucie Berelowitsch
- 2007-2008: Jean-Luc Lagarce: Paroles d'acteurs, Variations, režie Julie Brochen
- 2008-2010: Fabrice Melquiot: Wanted Petula, režie Emmanuel Demarcy-Mota
- 2009: Marguerite Duras: Agatha, režie Charlotte Bucharles
- 2009–2010: Ivan Vyrypajev: Juillet, režie Lucie Berelowitsch
- 2009 a 2012: Pierre Niney: Si près de Ceuta – vlastní divadelní hra, sám ji napsal a režíroval
- 2010: Fabrice Melquiot: Bouli Année Zéro, režie Emmanuel Demarcy-Mot
Comédie-Française
- Dne 16. října 2010 vstoupil do Comédie-Française
- 2010: Georges Feydeau: Taková ženská na krku, role Emil, režie Jérôme Deschamps
- 2011: William Shakespeare: Veselé paničky windsorské, role Fenton, režie Andrés Lima
- 2011: Bertolt Brecht: Třígrošová opera, role Robert, režie Laurent Pelly
- 2011: Pierre Carlet de Chamblain de Marivaux: Hra lásky a náhody, role Mario, režie Galin Stoev
- 2012: Jean-René Lemoine: Erzuli Dahomey, déesse de l'amour, role Frantz, režie Éric Génovèse
- 2012: Christophe Barbier: Une histoire de la Comédie-Française, role Dvacáté století, režie Muriel Mayette
- 2012-2014: Eugène Labiche: Slaměný klobouk, role Fadinard, režie Giorgio Barberio Corsetti
- 2013: Jean Racine: Faidra, role Hippolytos, režie Michael Marmarinos
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pierre Niney na francouzské Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Pierre Niney na Wikimedia Commons
- Pierre Niney v Česko-Slovenské filmové databázi
- Pierre Niney na Kinoboxu.cz
- Pierre Niney v Internet Movie Database (anglicky)
- Pierre Niney v databázi AlloCiné (francouzsky)