Phytosauria

Tito štíhlí predátoři s protáhlou tlamou žili v období svrchního triasu, asi před 240 až 200 miliony let. Druh Pachysuchus imperfectus z Číny byl dříve považován za fytosaura přežívajícího do rané jury, ukázalo se ale, že se ve skutečnosti jednalo o sauropodomorfního dinosaura.[2]

Krokodýlům se fytosauři nejenom podobali, ale zřejmě žili také podobných způsobem života. Nebyli však tak dobře přizpůsobeni životu ve vodě jako současní krokodýli. Předchůdci krokodýlů v té době byli pohybliví běžci na suché zemi a svoji ekologickou roli sladkovodních predátorů zaujali až po vyhynutí fytosaurů v období počínající jury. Z hlediska funkčnosti jsou čelisti fytosaurů konvergentní s čelistmi dnešních gaviálů a úzkonosých krokodýlů.[3]

Zástupci fytosauridů byli ve své době velmi rozšíření a jejich fosilie jsou dnes známé ze Severní Ameriky (zejména Alberta), Evropy, Indie, Maroka, Thajska a Madagaskaru. Největší zástupci mohli dosahovat délky kolem 12 metrů, obvykle však nepřerůstaly zhruba čtyřmetrovou délku.

Angistorhinus, zástupce skupiny

Objevy z Indie (pozdně triasové souvrství Tiki) ukázaly, že mláďata těchto plazů žila pospolu v komunitách a rodiče se o ně pravděpodobně starali (chránili je a možná jim nosili potravu).[4]

Všichni nebo přinejmenším výrazná většina fytosaurů vyhynula v průběhu hromadného vymírání na přelomu triasu a jury v době před 201,3 miliony let. Přesné příčiny tohoto vymírání nejsou dosud známé, je ale jisté, že se jednalo o událost, díky které se dominantní formou suchozemských živočichů stali na dlouhou dobu 135 milionů let populární dinosauři.[5]