Philippine Leroy-Beaulieu

Své dětství strávila v Itálii, protože její otec Philippe Leroy-Beaulieu budoval hereckou kariéru v italských filmech. V šestnácti se na radu svých rodičů rozhodla studovat herectví v Paříži. Nasbírala zkušenosti na divadelních prknech a v roce 1983 přišel její filmový debut, když si zahrála v komedii Surprise Party režiséra Rogera Vadima.

V roce 1985 získala svou první hlavní roli v komedii Tři muži a nemluvně. Role rozrušené matky Sylvie ji vynesla nominaci na Césara pro nejslibnější herečku. Herečka se paradoxně prosadila komediální rolí, i když většinou hrála v historických dramatech, jako například Běsi (1988, režie Andrzej Wajda), Les Deux Fragonard (1989, režie Philippe Le Guay) nebo Francouzská revoluce (1989, režie Robert Enrico a Richard T. Heffron). V této době také prožila milostný vztah se spisovatelem Santiagem Amigorenou, s nímž se setkala již na střední škole. Spisovatel napsal o jejich vztahu dvě knihy: Le Premier Amour (2004, český překlad: První láska) a La Première Défaite (2012, český překlad: První porážka).

V roce 1993 se vrátila do komediálního žánru a ztvárnila těhotnou manželku Patricka Braoudého ve filmu Devět měsíců. Následně se objevila v dalších komediích, jako například ve filmech Nádherná Zelená, Hercule & Sherlock nebo La Voie est libre. V roce 2003 si zopakovala roli Sylvie ve filmu Tři muži a nemluvně po 18 letech, pokračování Tří mužů a nemluvněte. V roce 2020 se představila celosvětovému publiku rolí přísné manažerky Sylvie Grateau v americkém seriálu Emily in Paris z produkce Netflixu.

• 1986 Molière: Lakomec, režie Roger Planchon, Théâtre national populaire a Théâtre Mogador
• 1989 Alfred de Musset: Marianniny rozmary, režie Bernard Murat, Théâtre Montparnasse
• 2010 Eve Ensler: Monology vagíny, režie Isabelle Rattier, Théâtre Michel