Philippe Quinault
Philippe Quinault (3. června 1635, Paříž – 26. listopadu 1688, Paříž) byl francouzský dramatik a libretista. Byl blízkým spolupracovníkem Jeana-Baptiste Lullyho.
Philippe Quinault | |
---|---|
Rodné jméno | Philippe Quinault |
Narození | 3. června 1635 Paříž |
Úmrtí | 26. listopadu 1688 (ve věku 53 let) Paříž |
Místo pohřbení | Kostel Saint-Louis-en-l'Île |
Národnost | francouzská |
Povolání | dramatik a libretista |
multimediální obsah na Commons | |
původní texty na Wikizdrojích | |
citáty na Wikicitátech | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
Quinault byl žákem Françoise Tristana l'Hermita a jeho první hra byla uvedena v Hôtel de Bourgogne v roce 1653, když mu bylo pouhých 18 let. Sklidil úspěch a to bylo motivací pro jeho další tvorbu. Roku 1660 se oženil s bohatou vdovou a díky jejím penězům si mohl koupit místo v Cour des Comptes.
Získal místo ve francouzské akademii (Académie française) a zatím napsal zhruba šestnáct komedií, tragédií a tragikomedií. Tragédie byly nízké hodnoty, tragikomedie o něco větší, ale stále spíše slabší průměr. Avšak komedie, zvláště jeho první dvě Les Rivales (1653) a L'Amant indiscret (1654) byli hodnoceny jako velice podařené a podobné Molièrovým hrám.
V roce 1671 Quinault pomáhal, spolu s Molièrem, při tvorbě tragédie et balet Psyché, pro kterou tvořil libreto Pierre Corneille a hudbu Jean-Baptiste Lully. První operou, jejíž libreto Quinault napsal byla Les Fêtes de l'Amour et de Bacchus (1672). Díky Psyché se dostal do blízkosti Lullyho, který byl velice vlivnou osobou u dvora Ludvíka XIV. a začala jejich dlouholetá spolupráce. Napsal libreto již pro první Lullyho operu z roku 1673 Cadmus et Hermione (ta bývá považována za první francouzskou operu). Dále napsal libreto pro Alceste (1674), Thesée (1675), Atys (jedno z jeho nejlepších libret, 1676) a také Isis (1677).
Lully skládal přibližně jednu operu za rok a v roce 1678 tak skládal další, nicméně libretistou pro operu Psyché se stal namísto Quinaulta libretista Thomas Corneille, protože Quinault byl u dvora v nemilosti kvůli opeře Isis. Quinault sepsal libreto k další Lullyho opeře Proserpine až po dvouleté odmlce, v roce 1681 Lully žádnou operu nesložil. Až v roce 1682 je uvedena opera Persée, libreto je opět od Quinaulta, který pak sepsal libreta také pro všechny následující Lullyho opery: Phaëton (1683), Amadis (1684), Roland (1685), Armide (Quinaultovo nejlepší libreto, 1686). Pro poslední Lullyho operu Achille et Polyxène z roku 1687 již libreto nepsal, za Lullyho operu dokončil Pascal Collasse a premiéru měla až po Lullyho smrti. Mimo libret pro Lullyho opery psal i texty pro jeho balety, např. pro Le Temple de la paix (1685).
Po Lullyho smrti v roce 1687 se Quinault upnul k náboženství.[p 1] Zemřel 26. listopadu 1688 v Paříži.
Galerie
- Portrét několika hudebníků a umělců (François Puget, 1688, Muzeum Louvre) Dvě hlavní postavy bývají označovány jako Jean-Baptiste Lully a Philippe Quinault
- Quinaultův pomník ve městě Felletin (Jules Salmson, 1851)
- Quinaultova socha je jednou ze 146 soch umístěných na fasádě budovy Hôtel de ville de Paris.
- Quinaultův erb
Odkazy
Poznámky
- Po svém obrácení napsal mj. báseň Zničení kacířství.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Philippe Quinault na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Philippe Quinault na Wikimedia Commons
- Osoba Philippe Quinault ve Wikicitátech
- Autor Philippe Quinault ve Wikizdrojích
29. křeslo Francouzské akademie | ||
---|---|---|
Předchůdce: François-Henri Salomon de Virelade |
1670–1688 Philippe Quinault |
Nástupce: François de Callières |