Petropavlovsk (1894)

Petropavlovsk (rusky Петропавловск) byla bitevní loď (typu predreadnought) Ruského carského námořnictva třídy Petropavlovsk. Ve službě byla v letech 1899–1904. Byla potopena za rusko-japonské války.

Základní údaje
Typ: predreadnought
Třída: třída Petropavlovsk
Uživatelé: Ruské carské námořnictvo
Jméno podle: Obležení Petropavlovsku
Objednána: v petrohradských loděnicích
Zahájení stavby: květen 1893
Spuštěna na vodu: 9. listopadu 1894
Uvedena do služby: 1899
Osud: potopena minou u Port Arthuru 13. dubna 1904
Takticko-technická data
Výtlak: 11 354 t
Délka: 112,47 m (na vodorysce)
Šířka: 21,34 m
Ponor: 7,77 m
Pohon: 14 cylindrických parních kotlů, 2 parní stroje, 2 lodní šrouby
11 250 ihp
Palivo: 1500 t uhlí
Rychlost: 16,5 uzlu
Dosah: 3790 námořních mil
Posádka: 632
Výzbroj: 4× 305mm kanón (2×2)
12× 152mm kanón (4×2, 4×1)
12× 47mm kanón (12×1)
28× 37mm kanón
6× 450mm torpédomet

Stavba

Fotografie zániku bitevní lodě Petropavlovsk

Bitevní loď byla postavena v petrohradských loděnicích. Stavba byla zahájena v květnu 1893, na vodu byla spuštěna 9. listopadu 1894 a do služby byla přijata v roce 1899.[1]

Konstrukce

Hlavní výzbroj tvořily čtyři 305mm kanóny ve dvoudělových věžích. Seludnární výzbrojí bylo dvanáct 152mm kanónů, z nichž bylo osm umístěno ve dvoudělových věžích a čtyři v kasematách. Lehkou výzbroj představovalo dvanáct 47mm kanónů a dvacet osm 37mm kanónů. Dále bylo neseno šest 450mm torpédometů. Pohonný systém tvořilo čtrnáct cylindrických parních kotlů a dva trojčinné parní stroje o výkonu 11 250 ihp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 16,5 uzlu.[1]

Služba

Ilustrace zániku bitevní lodě Petropavlovsk

V roce 1901, v souvislosti s růstem napětí mezi Ruskem a Japonskem, byla loď včleněna do ruské tichomořské eskadry, jejíž se stala vlajkovou lodí. Dne 13. dubna 1904 najela blízko Port Arthuru na miny a potopila se. Na palubě zahynulo 27 důstojníků a 652 námořníků včetně admirála Stěpana Makarova a známého ruského malíře Vasilije Věreščagina.

Odkazy

Reference

  1. GARDINER, Robert. Conways All the World's Fighting Ships 1860–1905. New York: Mayflower Books, 1979. S. 181. (anglicky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.