Petr Miloslav Veselský

Petr Miloslav Veselský se narodil jako první z dvanácti dětí do rodiny krejčího (později venkovského kupce) a ženy v domácnosti. V letech 1821 až 1824 studoval hlavní piaristické škole v Praze, kde se vzdělal v oblasti hudby a naučil se také hrát na několik hudebních nástrojů.[5]

Roku 1824 byl donucen k návratu ze studií z důvodu nečekaného úmrtí otce. V této době začal vypomáhat místnímu učiteli s výukou mladších žáků. V letech 1926 a 1927 absolvoval v Praze učitelskou přípravku. Nejprve působil jako podučitel v Ledči nad Sázavou, v třicátých letech přešel na ústav hluchoněmých do Prahy, kde vyučoval český jazyk.[5] Ve svém oboru se stal velice uznávanou osobou, dokonce mu bylo nabídnuto pracovat ve Filadelfii či Uhrách.[6]

V roce 1841 odešel Veselský do Kutné Hory. Tam se stal, na přímluvu J. K. Tyla, ředitelem kúru.[5] V Kutné Hoře se začal se stal také povídkářem, redaktorem almanachů a místních časopisů, příležitostným hudebníkem a ředitelem různých divadelních a zpěváckých spolků. Psal do mnoha tehdejších časopisů, jako byly Krameriovo Večerní vyražení, Květy (pod pseudonymem Novoknínský) nebo Včela (pod pseudonymem Sekytský).[6] Mezi jeho přátele patřilo mnoho význačných literátů. Například šlo o Jana Karla Škodu, Karla Havlíčka Borovského (hlavně během jeho kutnohorského pobytu) nebo Josefa Kajetána Tyla.[6]

V Kutné Hoře se seznámil s Josefem Jaromírem Štětkou, pozdějším kutnohorským starostou.[4] Štětkovi pomohl se založením kutnohorského ochotnického divadla nebo městské knihovny.[5] Pro ochotníky překládal divadelní hry (např. Manžel mé manželky, veselohra „Zahanbená žárlivost“ či činohra „Účetní rada a jeho dcery“) a obstarával hudební doprovod. V roce 1846 založil první kutnohorský mužský pěvecký sbor.[4]

Vzhledem ke své orientaci na historická témata byl jmenován roku 1845 městským archivářem. Za úkol měl uspořádat a zpracovat historické písemnosti města. Archiválie pečlivě studoval a jeho poznatky získané z nich se staly podkladem pro některá jeho pozdější historická díla.[4]

Mezi jeho nejvýznamnější díla patří:[7][8]

• Pánové Dačičti z Heslova od jich počátku až na naše doby vůbec, jakož i Mikuláš Dačický z Heslova a jeho literárni činnost' zvlášť
• Památná kostnice sedlecká s chrámem "Všech Svatých"
• Horník: almanach na rok 1845
• Karla Havlíčka kutnohorský pobyt a porotní soud, konaný 12. listopadu 1851
• Královské horní město Hora Kutná: úplný děje- a místopis
• Persekuce Hory Kutné po bitvě bělohorské