Petr Fink

Narodil se v třetím manželství svého otce výminkáře Mikuláše Finka (1807) s Annou Soukupovou (1836) jako jediné dítě. Měl tři sourozence z prvního manželství otce s Marií Sinkulovou (1801–1838): Marii Vopatovou (1826), Josefa (1830), Jana (1834) a dva sourozence z druhého manželství otce s Marií Kočovou (1818): Vojtěcha (1843) a Václava (1849). Petr Fink byl dvakrát ženatý: nejdřív s Terezií Čejkovou (roku 1890) – měl čtyři děti: mj. Pavla (1891) a Aloise (1894). Po jejím úmrtí se 22. 8. 1917 oženil s Celestinou Pospíšilovou.

Základní vzdělání získal v Žebnici, Hodyni a v Kralovicích. Začal studovat reálné gymnázium v Plzni, ale přešel na učitelský ústav do Příbrami, maturoval roku 1886. Jako učitel vystřídal řadu obecných škol. Byly to postupně Cerhovice, Cheznovice, Svatá Dobrotivá a Hůrky, kde se r. 1905 stal řídícím učitelem. V této funkci působil také v letech 1919–1926 ve Svaté Dobrotivé. Po odchodu do důchodu žil v Rokycanech a v Holoubkově.[2]

Na místech, kde působil, patřil k organizátorům kulturního života. Byl dobrým amatérským hudebníkem, hrál na několik nástrojů a pro své žáky organizoval hudební kroužky. Vřelý vztah měl také k amatérskému divadlu. Přispíval do regionálních periodik články s pedagogickou tematikou. Napsal mnoho povídek, obrázků a črt, ke kterým ho tematicky inspirovaly vlastní životní zkušenosti ze školního prostředí a ze života drobných venkovských lidí. Nejednou jsou laděny do smířlivého humoru. Většina jeho beletristických prací však zůstala roztroušena v novinách, časopisech a příležitostných publikacích. Psal do Národních listů, z regionálních periodik publikoval ve Stráži podbrdské, Žďáru aj.[2]