Petljakov Pe-8

Petljakov Pe-8 (před rokem 1941 označovaný TB-7) byl sovětský čtyřmotorový bombardér vzniklý v období před druhou světovou válkou. Měl se stát nejdůležitějším těžkým bombardovacím letounem ve výzbroji Sovětského letectva. Postaveno však bylo pouze 93 kusů, a to jak z důvodu preference taktických operací, tak z prostého důvodu nedostatku duralu a motorů pro tento typ letadla.

Pe-8/TB-7
ANT-42, 1936
Určeníbombardovací letoun
Výrobcetovárna č. 124
ŠéfkonstruktérVladimir Michajlovič Petljakov
První let27. prosinec 1936
Zařazeno1939
UživatelVVS RKKA
Výroba1936-1944
Vyrobeno kusů79[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vývoj
Pe-8

Těžký bombardovací letoun Pe-8 vyvinula v roce 1935 pod původním civilním označením ANT-42, vojenským TB-7, konstruktérská skupina v CAGI A. N. Tupoleva pod vedením V. M. Petljakova. První let se konal 27. prosince téhož roku ještě bez kompresorové jednotky ACN-2, s ní byl poprvé zalétán 11. srpna 1937. Prototyp byl poháněn čtveřicí motorů M-105 o výkonu 810 kW.

Druhý kus následoval v červenci 1938 s motory AM-34FRNV. Jednalo se o celokovový středoplošník, jehož osádka činila osm osob. K obraně letounu sloužily čtyři dvojkulomety ve stanovištích na přídi, zádi, na hřbetě trupu a pod trupem. Pro bombometčíka byla zkonstruována vystupující zasklená kabinka pod přídí. V té době byl pro zdokonalení obrany rozšířen počet střelišť, takže počet členů osádky vzrostl na deset. V závěru roku 1939 byly ukončeny státní zkoušky TB-7 a stroje byly zavedeny do výroby.

První výrobní série měla instalované čtyři dvanáctiválcové vidlicové pohonné jednotky Mikulin AM-35A o výkonu 994 kW, druhá výrobní série již měla zabudované čtyři vidlicové dvanáctiválcové dieselové motory Čaromskij AČ-30B. Do výzbroje byl zaveden roku 1941, kdy již byl nově označen Pe-8. Od roku 1943 byly u třetí výrobní série používány čtrnáctiválcové dvouhvězdicové motory AŠ-82FN o výkonu 1850 k, přičemž se zvýšila rychlost na 450 km/h a dolet na 6 000 km. Výroba letadel byla ukončena roku 1944.

Bojové užití

Prvně byla letouny Pe-8 vyzbrojena 81. divize dálkového letectva, která s nimi napadala válečně důležité cíle ve Východním Prusku, v jihovýchodní Evropě i v samotném Německu. Stroje Pe-8 bombardovaly např. v noci z 11. na 12. srpna 1941 Berlín, následně pak Královec (Königsberg, nynější Kaliningrad), Budapešť, Štětín, či Gdaňsk. Po válce sloužila letadla Pe-8 k zásobování polárních výzkumných stanic a jako nosiče při zkoušení proudových letadel.

Specifikace (Pe-8 s motory AM-35A)
Pe-8 s motory AM-35A, letiště Kratovo
Pe-8

Technické údaje
  • Rozpětí: 39,10 m
  • Délka: 23,59 m
  • Výška: 6,1 m
  • Nosná plocha: 188,68 m²
  • Hmotnost prázdného letounu: 16 000 kg
  • Vzletová hmotnost: 27 000 kg
  • Pohonná jednotka: 4 × dvanáctiválcový vidlicový motor Mikulin AM-35A
  • Výkon pohonné jednotky: 4 × 999 kW

Výkony
  • Maximální rychlost: 441 km/h
  • Počáteční stoupavost: 260 m/min
  • Dostup: 9 300 m
  • Dolet: 4 700 km

Výzbroj
  • 2 × letecký kanón ŠVAK ráže 20 mm
  • 2 × kulomet UBT ráže 12,7 mm
  • 2 × kulomet ŠKAS ráže 7,62 mm
  • 4–5 000 kg pum v trupové pumovnici

Odkazy

Reference
  1. Václav Němeček, Petljakov Pe-8 (TB-7), Letectví+Kosmonautika, 1985, str. 28, č.20

Literatura
  • GUNSTON, Bill. Bojová letadla druhé světové války. Praha: Svojtka&Co., 2006. ISBN 80-7237-203-3. Kapitola Petljakov Pe-8, s. 450 a 451. (česky)
  • GENF, S. A. Encyklopedie letadel. 1. vyd. Ivanka pri Dunaji: Slovo, 1998. ISBN 80-85711-35-4. S. 28.
  • NĚMEČEK, Václav. Petljakov Pe-8 (TB-7). Letectví a kosmonautika. Září 1985, roč. LXI., čís. 20, s. 28.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.