Peter Flötner

Peter Flötner, též Flatner, Flettner, Floetner, (* kolem 1485 Thurgau, Švýcarsko23. října 1546 Nürnberg) byl architekt, sochař, zlatník a stříbrník, medailér, řezbář a grafik v Norimberku. Do Německa přinesl italizující klasicismus a patřil mezi nejinovativnější a nejvlivnější umělce rané německé renesance.[1] Jeho fontána se sochou Apolla v Norimberku je považovaná za nejvýznamnější dílo německé renesance.[2]

Peter Flötner
Narození1485
Thurgau
Úmrtí23. října 1546 (ve věku 60–61 let)
Norimberk
Povolánísochař, architekt, zlatník, medailér a řezbář
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život

Peter Flötner se pravděpodobně vyučil jako zlatník u Adolfa Dauchera v Augsburgu. Tam se pod jeho vedením podílel na zlatnické výzdobě kaple Fuggerů (dokončené roku 1518). V Daucherově dílně Flötner také prováděl zlatnické práce a návrhy nábytku. V letech 1520 a 1530 navštívil Itálii.[2] Po návratu z prvního pobytu v Itálii Flötner působil nejprve jako mistr v Ansbachu. V roce 1522 se přestěhoval do Norimberku, kde o rok později složil občanský slib (Bürgereid) jako sochař. Přes značnou popularitu jeho sochařských děl a grafických předloh zemřel Flötner v dluzích.

Dílo

Nejvýznamnějším dochovaným Flötnerovým dílem je fontána se sochou Apollóna pro Norimberk, kterou odlil do bronzu Pankraz Labenwolf. Je vytvořena podle Barbariho grafického listu Apollo a Daphne, ale svou elegancí předlohu překonává. Flötner tímto dílem anticipuje manýrismus Celliniho.[2] Jedinou sochou s Flötnerovou signaturou vlastní Kunsthistorisches Museum ve Vídni.

Polský král Sigismund I u něj roku 1531 objednal oltář s reliéfními výjevy pro svou kapli v krakovském Wawelu (Stříbrný oltář). Tzv. Hirsvogelsaal, navržený Flötnerem, nechal postavit člen jedné z nejbohatších rodin v Norimberku Lienhard Hirschvogel. Byl označován za "nejpřísnější a nejkrásnější dílo celé německé rané renesance".[3] Sál byl poničen za války v roce 1945 a později rekonstruován.

Zabýval se Vitruviovými spisy o architektuře a přeložil je do němčiny. První vydání Vitruvia v němčině vyšlo dva roky po Flötnerově smrti v Norimberku u nakladatele Petrejuse. Flötner byl aktivní jako designér a své návrhy šířil formou grafických listů nebo jako reliéfy v kameni,[4] ve dřevě, olovu či vosku, určené k odlití do bronzu, nebo jako stříbrné a zlaté plakety. Přispěl tak k šíření italizujícího umění na severu Evropy. Navrhl množství ornamentů pro architekturu. Soubor jeho dřevorytových návrhů vydal po Flötnerově smrti roku 1549 Rudolff Wyssenbach v Zürichu jako Das Kunstbuch des Peter Flötner (novější vydání Rud. Schuster, Berlin 1881).

Dochovaná díla (výběr)

  • chórové lavice a varhany, kaple Fuggerů, Augsburg (1516–18)
  • Fontána, Mainz, 1526
  • Fontána se sochou Apolla pro Herrenschiesshaus v Norimberku (1532), nyní v muzeu tamtéž[5]
  • soška nahého muže (Adama?), lipové dřevo, 34,5 cm, Kunsthistorisches Museum, Vídeň
  • Hirsvogelsaal – návrh a interiér
  • Stříbrný oltář krále Sigismunda I. (1531), Wawel, Krakov
  • Triumfální oblouk císaře Karla V., Norimberk (1541), již neexistuje
  • Ottheinrichsbau zámek Heidelberg – návrh a fasáda (1546–1550), připisováno Flötnerovi

Reference

Literatura

  • Barbara Dienst, Der Kosmos des Peter Flötner. Eine Bildwelt der Renaissance in Deutschland. Deutscher Kunstverlag, München und Berlin 2002, ISBN 3-422-06330-7 (zugl. Dissertation, Universität Jena 1998)
  • Ellen Schultz (ed), Gothic and Renaissance Art in Nuremberg, 1986, New York, Metropolitan Museum of Art, ISBN 978-0-87099-466-1
  • Alastair Smart, The Renaissance and Mannerism Outside Italy, Thames and Hudson, London 1972
  • Prof. Dr. Edmund Braun: Peter Flötner, Verlag Karl Ulrich, Nürnberg 1950
  • Peter Flötner und die Renaissance in Deutschland', exhibition catalogue, Nuremberg and the Germanisches Nationalmuseum, 1946
  • Fritz Traugott Schulz: Der Hirschvogelsaal zu Nürnberg. Eine bau- und kunstwissenschaftliche Abhandlung. Schrag, Leipzig 1905
  • Albrecht Haupt: Peter Flettner, der erste Meister des Ottheinrichsbaus zu Heidelberg, Leipzig 1904

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.