Peter Bondra

Jeho otec pochází z Jakuban v okrese Stará Ľubovňa. V roce 1947 se celá jeho rodina (měl šest sester) vystěhovala na Ukrajinu. On sám uvádí, že tam jeho otec odešel za prací, některé zdroje však tvrdí, že důvodem byla výměna obyvatelstva mezi Československem a SSSR. Vystěhované rodiny osídlovaly místa po volyňských Češích. Petrův otec si na Ukrajině našel manželku Nadeždu, která byla polské národnosti. Ani jeden z nich neměl vztah ke sportu. Spolu měli tři syny – Vladimíra, Juraja a Petra. Když měl Peter tři roky, jeho otec se vrátil i s rodinou na Slovensko, usídlili se v Popradě. Pracoval jako řidič mlékárenského automobilu, jeho manželka v zemědělském družstvu. Své rodné město navštívil jen jednou – jako desetiletý. Rodiče mu nikdy nevyřídili československé státní občanství, úmyslem bylo osvobodit jej od povinné základní vojenské služby. Jeho otec zemřel v roce 1982, po pozdním objevení zápalu slepého střeva.

Je ženatý a s manželkou Ľubou má tři děti – Petru, Davida a Nicholasa. Žijí v americkém státě Maryland v městečku Riva. Oba synové hrají aktivně lední hokej, nosí stejné číslo dresu jako jejich otec.

V roce 1990 si ho vybral v úvodním draftu NHL tým Washington Capitals v 8. kole jako 158. v pořadí. Již v následující sezóně se dostal ve Washingtonu na led NHL a hned se dokázal prosadit. Celkem odehrál za tento klub 14 sezón, dvakrát se stal nejlepším střelcem celé NHL. Je držitelem dvanácti klubových rekordů, např. v počtu dosažený bodů (825), gólů (427), gólů v přesilovkách (137), vítězných gólů (73), gólů v oslabení (32) a hattricků (19). Jeho rekord v počtu gólů v přesilovkách byl překonán až 11. prosince 2013, kdy v zápase Washington Capital – Tampa Bay Lightning vstřelil 138. přesilovkový gól Alexandr Ovečkin.

5. února 1994 vstřelil pět gólů v zápase (z toho čtyři za 4 a čtvrt minuty).

Největší klubový úspěch zaznamenal v sezóně 1997/98, Washington se probojoval do finále Stanley Cupu, ve kterém podlehl Detroitu 0:4 na zápasy.

V průběhu ročníku 2003/04 se jeho klub dostal do vážných finančních problémů a začal se zbavovat nejdražších hráčů. Mezi nimi byl i Peter Bondra s ročním plate 4,5 mil. USD.

Washington ho vyměnil do klubu Ottawa Senators, kde odehrál zbytek sezóny. Před ročníkem 2005/06 se stal volným hráčem.

Přestože o něj zpočátku jevil zájem jeho bývalý klub Washington Capitals, nakonec podepsal smlouvu s klubem Atlanta Thrashers se zaručeným příjmem jen 505 tisíc dolarů. Stal se spoluhráčem krajana Mariána Hossy. V 60 zápasech střelil 21 gólů a zaznamenal 18 asistencí.

Před následujícím ročníkem se stal volným hráčem, na kontrakt čekal až do prosince 2006, kdy se dohodl s klubem Chicago Blackhawks. Generální manažer klubu Dale Tallon ho označil za osvědčeného kanonýra a skvěle připraveného sportovce, který vnese do týmu rychlost a zkušenosti. Podle deníku Chicago Tribune měl podobný základní plat jako v Atlantě (500 tisíc), s bonusy 1,5 miliónu dolarů za sezónu. Hned v prvním zápase proti St. Louis Blues skóroval (v přesilovce 5:3) a od mety 500 gólů v NHL ho dělil jediný zásah.

V prosinci 2006 v zápase proti Torontu střelil svůj 500. gól v NHL. Stal se 37. hráčem v historii, pátým Evropanem a druhým Slovákem (po Stanovi Mikitovi – ten však měl již kanadské občanství), který dosáhl tuto hranici. Bondra na to potřeboval odehrát 1050 zápasů v 16 sezónách.

V prosinci 2006 utrpěl zdánlivě menší zranění po střetu s Bradem Stuartem,[1] které ho však poznamenalo až do konce sezóny. Pro přetrvávající bolesti vynechal několik zápasů a v dalších se na ledě objevil jen sporadicky. Z tohoto důvodu se nezúčastnil ani MS 2007.

29. října 2007 ohlásil v Bratislavě na tiskové konferenci ukončení kariéry, přičemž se stal generálním manažérem slovenské reprezentace.

Na světovém šampionátu 2002 byl nejlepším střelcem Slovenska, když ze 44 střel dal 7 gólů. V +/- hodnocení získal 12 plusových bodů. 100 sekund před koncem finálového zápasu s Ruskem střelil po přihrávce Žigmunda Pálffyho nejvýznamnější gól v historii slovenského hokeje, stanovil tak na konečných 4:3 a rozhodl tak o zlaté medaili pro Slovensko.[3] Stal se nejlepším střelcem celého šampionátu a členem All Stars týmu.

Slovensko obsadilo na zimní olympiádě v Turíně páté místo. Po kvalitních výkonech v základní skupině, kterou vyhrálo bez ztráty bodu, bylo vyřazené v čtvrtfinále Českem. Peter Bondra odehrál všech 6 zápasů Slovenska. Zaznamenal 4 góly, stal se druhým nejlepším střelcem mužstva po Mariánovi Hossovi.