Peter, Sue & Marc

Peter, Sue & Marc zastupovali Švýcarsko čtyřikrát na Eurovision Song Contest, dělí se tak o rekord za největší počet účastí se zpěvačkami Valentinou Monettou a Elisabeth Andreassen. Každá ze čtyř soutěžních písní navíc zazněla v jiném jazyce: francouzsky (1971), anglicky (1976), německy (1979) a italsky (1981).

• 1971: "Les illusions de nos vingt ans" (12. místo)
• 1976: "Djambo, Djambo" (4. místo)
• 1979: "Trödler und Co" (& Pfuri, Gorps & Kniri) (10. místo)
• 1981: "Io senza te" (4. místo)

V letech 1973 až 1975 se neúspěšně účastnili švýcarského národního kola, v roce 1978 skončili na třetím místě v kole německém (tentýž rok se o účast na Eurovizi v německých barvách ucházela také Helena Vondráčková). Největší úspěch pro trio znamenala čtvrtá místa s písněmi "Djambo, Djambo" (1976) a "Io senza te" (1981).

Marc Dietrich se zúčastnil švýcarského kola v roce 1987, kdy obsadil druhé místo. Peter Reber je dále autorem písní "Swiss Lady" a "Cinéma", které na Eurovizi zazněly v letech 1977 a 1980.[4]

Po vystoupení na Eurovizi 1981 v Dublinu přestali Peter, Sue & Marc vystupovat společně. Sue Schell započala sólovou kariéru s úspěšným albem Simple Things (1984), které si dobře vedlo ve švýcarské hitparádě, následujícím nahrávkám Here, There and Everywhere (1984) a Mänchmal (1987) se však již nedařilo. [5] Následně se začala věnovat lidové a duchovní hudbě, vystupuje také v domovech pro seniory a v nemocnicích.[6]
Peter Reber se věnuje především regionální hudební produkci ve švýcarském nářečí, úspěch zaznamenala také spolupráce s dcerou Ninou.[7] V roce 2016 byl oceněn na Swiss Music Awards.
Marc Dietrich záhy ukončil hudební kariéru a otevřel si v Bernu obchod s vínem. Po prodělání infarktu a psychických potížích v souvislosti se syndromem vyhoření se začal živit pouličním úklidem.[8] V roce 2008 vydal album Bärn Bluus.

Členové tria spolu v roce 2008 znovu vystoupili se směsí největších hitů v pořadu Die grössten Schweizer Hits televize SRF.[9]

V pořadu Hello Again! byli Peter, Sue & Marc v roce 2016 označeni za nejúspěšnější švýcarské hudební trio. Podobný hudební styl a příběh úspěšné kariéry jim také vynesly srovnání s kapelou ABBA.[10]

V roce 2015 se repertoár tria dočkal muzikálového zpracování pod názvem Io senza te.[11]

Píseň "Birds of Paradise" získala počátkem roku 2006 popularitu na Slovensku po havárii vojenského letounu An-24, při níž zemřelo 42 vojáků. Píseň, která je dle některých zdrojů neoficiální hymnou vojáků na zahraničních misích, byla hrána během jejich pohřbu. Na žádost mnoha posluchačů ji následně hrála také slovenská rádia. [12]

• Weihnachten – Noël – Natale – Christmas (1975)
• Peter, Sue & Marc (1975)
• Peter, Sue & Marc (1976)
• Songs International (1976)
• Mountain Man & Cindy (1977)
• Deutsche Originalaufnahmen (1977)
• Unsere Lieblings-Songs aus dem Fernsehkleintheater (1978)
• Tom Dooley (1978)
• By Airmail (1979)
• Birds of Paradise / Ciao Amico (1980)
• Fantasia / Ein ganz krummes Ding (1981)
• The Best of Peter, Sue & Marc (1981)
• Das grosse Abschiedskonzert – Live (1981)
• The Legend (2007)
• Io senza te – Die Originalsongs zum Musical(2015)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Peter, Sue & Marc na Wikimedia Commons