Letecká nehoda An-24 Vzdušných sil Slovenské republiky

Památník na místě neštěstí

19. ledna 2006 v 17:15 odstartovaly z letiště v kosovské Prištině dva vojenské letouny se slovenskými příslušníky mírových sil KFOR. Přistání bylo plánováno v 19:40 na letišti v Košicích. V 19:30 po zahájení přiblížení na přistání havaroval jeden z letounů nedaleko maďarsko-slovenských hranic. Narazil ještě na maďarském území v zalesněné oblasti mezi obcemi Hejce a Telkibánya (GPS poloha: 48°26′51″ s. š., 21°18′45″ v. d.). Havarovaným strojem byl letoun sovětské výroby Antonov An-24B, r. v. 1969, registrace 5605, samostatné dopravní letky v Kuchyni.

V 19:46 vyhlásila Letecká pátrací záchranná služba (LPZS) pohotovost prvního stupně a k místu nehody byl vyslán z letiště Sliač vrtulník Mi-17, který lokalizoval místo nehody na svahu vrchu Borsó ve 20:30. O půl hodiny později překročily slovensko-maďarskou hranici 4 sanitky a hasiči z Košic. Na místě nehody, v těžko přístupném terénu a v mrazu, našli záchranáři pouze jediného přeživšího - nadporučíka Martina Farkaše (27), který byl transportován na oddělení ARO košické nemocnice. Farkaš se po nehodě tělesně poměrně rychle zotavil, trpěl však výpadky paměti, které podle lékařů souvisely s otokem mozku, jímž voják prošel. Zároveň mu byl do hlavy voperován mozkový senzor. Farkaš na tiskové konferenci konané 25. ledna oznámil, že se ani po tomto zážitku nebojí usednout do letadla a hodlá dál sloužit u svého útvaru v Levicích. Do žádné zahraniční mise už se ale nepřihlásí.[1]

Trosky letadla An-24 byly později převezeny na leteckou základnu v Prešově a podrobeny důkladnému vyšetřování. Důvody havárie nebyly i přes nalezení funkčních černých skříněk dlouhou dobu úplně jasné, nakonec se však potvrdila původní domněnka, že neštěstí způsobilo selhání lidského faktoru. Posádka se zřejmě dopustila primárně navigační chyby, když přiblížení na VPD01 probíhalo, namísto nížinným údolím Hornádu, východněji, nad kopci Zempléni-hegység. Podle vyšetřovací komise nemělo letadlo správně nastavený radiový výškoměr a posádka špatně odhadla přechod z přístrojového na vizuální přiblížení k letišti v Košicích.

Slovensko drželo po nehodě 24hodinový státní smutek. Rozloučení s plnými vojenskými poctami se konalo za účasti tisíců lidí v prešovské městské hale Jana Pavla II. Na pohřeb obětí havárie přijel i generální tajemník NATO. Slovenský ministr obrany Juraj Liška podal demisi.

V maďarské obci Hejce byl v květnu 2007 odhalen památník obětem. Je tvořen bronzovou sochou anděla s polámanými křídly, kolem níž jsou umístěny polámané stromy, které letadlo při pádu poškodilo. Celkové náklady na výstavbu památníku činily pět milionů slovenských korun. Většina této částky připadla tvůrcům památníku, 550 tisíc korun obdržela obec Hejce.[2]

Příbuzní obětí se po 13 letech od havárie rozhodli obrátit se na mezinárodní soud. Jejich občanské sdružení AN-24(5605)-Hejce je přesvědčeno, že havárii nezpůsobil pilot, ale mohlo dojít k selhání techniky po modernizaci letadla. Sdružení proto bude chtít u soudu dosáhnout odtajnění vyšetřovacího spisu, který slovenské ministerstvo obrany nadále odmítá odtajnit. "My chápeme, že ozbrojené síly vykonávají činnosti, které nejsou zveřejnitelné. Ale co se týče letadla, jeho oprav a modernizace, domnívám se, že tyto věci by neměly být utajované,“ řekl televizi Joj předseda občanského sdružení Ľudovít Orlický.[3]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Letecká katastrofa slovenského An-24 na Wikimedia Commons
• Web Ministerstva obrany SR - články z 19. 1. 2006^{[nedostupný zdroj]} - v kalendáři vedle seznamu článků je možné vybrat následující dny
• Web Ministerstva obrany SR - Seznam obětí s fotografiemi^{[nedostupný zdroj]}