Petar Klaić

Jeho otcem byl politik Miho Klaić.[2] Petar vystudoval italské gymnázium v Zadaru, pak studoval práva v Záhřebu a doktorát získal ve Vídni. Působil jako advokát v Zadaru. Byl veřejně a politicky aktivní. V letech 1897–1908 zasedal jako poslanec Dalmatského zemského sněmu a v letech 1900–1901 byl i členem zemského výboru. Byl členem Chorvatské národní strany. V roce 1904 z ní vystoupil a roku 1905 podepsal rezoluci (Riječka rezolucija) podporující sloučení národní strany a Strany práva. V Zadaru zasedal ve výboru chorvatské knihovny a chorvatského Sokola. V období let 1909–1910 byl předsedou Matice dalmatské (Matica dalmatinska).[1] Podle jiného zdroje vystupoval v zemském sněmu jako příslušník Strany práva a prosazoval spojení Dalmácie s Chorvatskem a Bosnou.[2]

Byl i poslancem Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl v doplňovacích volbách roku 1896 za kurii venkovských obcí v Dalmácii, obvod Dubrovník, Korčula atd. Nastoupil 11. května 1896 místo svého otce Miho Klaiće. Mandát obhájil i ve volbách roku 1897, nyní za všeobecnou kurii, 1. volební obvod: Zadar, Pag, Rab atd. Uspěl zde i ve volbách roku 1901. Slib složil 8. února 1901.[3] Ve volebním období 1891–1897 se uvádí jako Dr. Peter Klaić, advokát, bytem Zadar.[4]

Ve volbách roku 1897 je řazen mezi chorvatské kandidáty.[5]Po volbách potom na Říšské radě přistoupil k poslaneckému klubu Slovanský křesťansko národní svaz.[6] Do voleb roku 1901 šel coby umírněný chorvatský národní kandidát.[7] Po volbách byl členem poslaneckého Jihoslovanského klubu (též nazýváno Chorvatsko-slovinský nebo Slovinsko-chorvatský klub).[8]

V závětu života byl nemocen a stáhl se z aktivní politiky. Zemřel v červnu 1910 v léčebném ústavu ve Vídni.[2]