Perućské jezero
Perućské jezero (chorvatsky Perućko jezero) je umělé jezero na řece Cetině v chorvatské Dalmácii. Jezero je dlouhé 20 km, hluboké až 64 m a zadržuje okolo 500 milionů m3 vody. Jeho plocha činí cca 15 km2, Nachází se v nadmořské výšce 360 m n. m.[1] Je třetím největším podle velikosti na území Chorvatska.[zdroj?]
| Perućské jezero | |
|---|---|
 Pohled na jezero | |
| Poloha | |
| Stát |  Chorvatsko |
| Zeměpisné souřadnice | 43°51′ s. š., 16°31′ v. d. |
| Rozměry | |
| Rozloha | 1 500 ha |
| Ostatní | |
| Přítok vody | Cetina |
| Odtok vody | Cetina |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jezero je nepravidelného tvaru, táhne se ve směru severozápad-jihovýchod. V severní i jižní části se rozšiřuje, naopak v centrální části se jeho šířka snižuje až na 230 m.
Jediným menším městem v blízkosti jezera je Vrlika. Na březích jezera se nachází několik vesnic (Dabar, Koljane, Garjak).
Historie
Před výstavbou vodní elektrárny a zaplavením části širokého údolí byl tok řeky v této části částečně osídlen. Na dně dnešního jezera se nacházely lesy, louky, vinice a pole. Několik vesnic bylo před vybudováním přehrady vysídleno do obcí Svilaje, Dinare a Debelo brdo. Někteří další se odstěhovali do vzdálenějších míst od údolí řeky Cetiny. Ve vesnici Dragović byl zbořen původní pravoslavný klášter a přemístěn na vyšší místo. Jezero bylo prvním na území bývalé Jugoslávie, které vzniklo v krasové oblasti. Tato skutečnost si vyžádala vybetonování určité části dna v blízkosti samotné hráze tak, aby voda nepronikala do propustného vápence. Hráz, která dosahuje výšky 67 m a v horní části je 465 m dlouhá, byla považována za technologický úspěch SFRJ. Poprvé bylo jezero napuštěno v roce 1960. Následně byl snížen průtok v řece Cetině od přehrady dále a Dalmácie získala nový zdroj energie.
Během chorvatské války za nezávislost v letech 1991–1995 se jezero ocitlo na území Republiky Srbská krajina v jejím nejjižnějším cípu. Samotná přehrada se ocitla velmi blízko frontové linie. V lednu 1993 se pokusili srbští ozbrojenci s podporou JNA vyhodit přehradu do vzduchu a zaplavit tak území dále po toku řeky, což by chorvatskému státu způsobilo značné materiální i lidské ztráty. Přehradu se však zničit nepodařilo a v místě po výbuchu intervenovaly jednotky UNPROFOR a chorvatské armády. V letech 1993–1996 byla přehrada opravena.
Využití
Během různých ročních období se mění stav vody v jezeru. Při nízké hladině se občas vynořují pozůstatky zničeného kláštera.[2][3] V roce 2012 poprvé v dějinách hladina jezera zamrzla.
Jezero slouží v současné době především pro rekreaci. Je zde rozšířen rybolov. Na jeho hladině se konají často tréninky chorvatského veslařského týmu. Bylo zde budováno také veslařské centrum.[4]
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Perućské jezero na Wikimedia Commons
