Perl

• výhody „interpretovaného“ jazyka, především rychlý vývoj bez nutnosti kompilace a linkování – program je zkompilován po každém spuštění a je kdykoli možné „přikompilovat“ další kód. Je možno i provést část kódu před kompilací zbytku a nastavit tak konstanty, které následně může využít optimalizační část kompilace. A například vynechat kód pro ladicí výpisy, pokud není program spuštěn s určitým parametrem.
• přes 18 000 volně dostupných modulů třetích stran v Comprehensive Perl Archive Network CPAN. Pojmenování, kategorizace, dokumentace, testování a instalace modulů jsou standardizovány. Moduly zpřístupňují prakticky veškerá dostupná rozhraní a knihovny.
• efektivita programování – v programech, které nejsou přímo závislé na rychlosti běhu, je výhodnější jazyk, který vyžaduje méně řádek kódu
• automatická práce s pamětí (není třeba explicitně alokovat a uvolňovat paměť) a pokročilé datové typy např. asociativní pole neboli hash (lineární seznamy a binární stromy již nejsou třeba)
• Perl je svobodný software, licencován pod Artistic License nebo GNU General Public License
• ve srovnání s kompilovanými jazyky lepší možnosti zabezpečení při běhu kódu
• snadné spojování již hotových komponent (modulů) stejně jako u Delphi, Visual Basicu, PowerBuilderu, Tcl, Microsoft Office, Emacs, atd. a navíc s možností širokého použití (Linux, Unix, MS Windows, VMS, Palm OS, Apache, ASP, CGI, ISAPI, OLE, WSH, WSC, wxPerl, atd.)
• převzetí osvědčených konstrukcí z ostatních jazyků, jako např. C, AWK, sed, sh, BASIC, funkcionální jazyky (uzávěry, funkce jako parametry nebo návratové hodnoty, …) a dalších
• reference na statické, dynamické i anonymní datové struktury
• umožňuje procedurální, funkcionální i objektově orientované programování
• snadná práce s textem a značkovacími jazyky (XML, HTML…)
• regulární výrazy a jejich rychlost
• Perl podporuje znakovou sadu Unicode a je (byl) Y2K kompatibilní
• eval (možnost využít funkce překladače za běhu programu, takže můžeme vytvářet dynamický kód, resp. kód optimalizovat na rychlost za běhu)
• dynamické volání procedur (název známe až za běhu programu)
• stabilita – mnoho let vyvíjený programovací jazyk
• možnost použití inline C/C++ v Perlu nebo rozhraní Perlu pro externí C/C++ knihovny skrz XS nebo SWIG
• uzávěry (podprogramy si pamatují proměnné, jež potřebují ke svému běhu)
• návěstí (řízení cyklů)
• automatické zavádění (pokud jméno funkce neexistuje, pak Perl umožňuje spuštění definovaného kódu)
• mod perl umožňuje web serveru Apache vložení Perlu s výhodami, jako je při vložení PHP
• interpret Perlu může být vložen (embedded) do ostatních systémů, #include <Perl.h>
• rozsáhlá dokumentace a literatura, komunita kolem Perlu, konference, news…

• nedisciplinovaný programátor může extrémně snadno vytvářet nesrozumitelný kód (jazyk velice benevolentní)
• při některých aplikacích se může projevit neefektivnost dynamicky typovaného jazyka ve srovnání se staticky typovanými jazyky, zejména spotřeba paměti
• kruhové odkazy a problematika jejich destrukce (použití reference counting garbage collectoru vyžaduje použití destruktorů, které přeruší kruh nebo používání weak [wiːk] referencí, které nezvyšují hodnotu čítače referencí)
• mnozí tvrdí, že jde o jazyk nevhodný pro výuku programování, ostatním use strict;. Při použití ve výuce hrozí, že si student zvykne, že se o spoustu věcí nemusí starat a přechod na nižší jazyk pak bolí
• syntaxe perlu 5 je tak složitá, že neexistuje samostatný parser ani formální definice syntaxe jazyka; jediný parser perlu řady 5 je samotný interpret perlu, ani programátorské editory Vim a Emacs neumí pro perl korektně zvýrazňovat syntaxi
• jazyk obsahuje funkce typu typemap, která dovoluje provést kód stejně jako funkce eval()[5]

V červenci roku 2000, hned po setkání, na kterém byl odstartován projekt vývoje jazyka Perl 6, byla započata práce na návrhu virtuálního stroje (VM – Virtual Machine) s názvem Parrot. Parrot je určen pro efektivní běh dynamických programovacích jazyků (primárně pro Perl 6). Jádro nové verze jazyka Perl tak bude kompletně přepsáno jako tomu bylo např. u projektu Mozilla. Také syntaxe jazyka se dosti zásadně změní a úplná zpětná kompatibilita bude zaručena jinými prostředky.

Tradiční program „Hello world“:

print "hello, world!\n";

Rozšířená verze tradičního programu:

# A sample Perl program
$_ = "Hello, world! The magic number is 234542354.\n";
print;
s/\d+/-1/;
print;

a její výstup:

Hello, world! The magic number is 234542354.
Hello, world! The magic number is -1.

Vysvětlení: print; v podstatě znamená print $_;, kde $_ je výchozí proměnná. s/\d+/-1/; (nebo také $_ =~ s/\d+/-1/;) je regulární výraz, jenž nahradí první nalezenou sekvenci číslic (celé číslo) číslem −1.

Perl je dynamický programovací jazyk. Je možné používat kompilátor v samotném programu. Tady je příklad kalkulačky v jednom řádku kódu:

while (1) { print eval <>; }

Lze pak zadat například:

5*5 <ENTER>
$a = $b = 1; $a+$b <ENTER>
for (1..1_000) { print +($a+$b+$_)."\n"; } <ENTER>
sin($a)**0.5 <ENTER>

Složitější ukázkou je funkce, která vypíše Fibonacciho posloupnost:

fib(100);

sub fib {
    my ($a, $b) = (0, 1);
    while ($b < $_[0]) {
        print "$b ";
        ($a, $b) = ($b, $a + $b);
    }
}

Výstupem tohoto programu by bylo:

1 1 2 3 5 8 13 21 34 55 89

Perl do verze 5.20 (květen 2014) neumožňoval tradiční způsob předání parametrů funkci. Hodnoty předávané při volání funkce jsou uloženy v poli @_ a programátor si musel sám zkontrolovat kolik a jakých parametrů funkce dostala a uložit si je do lokálních proměnných. Samozřejmě existují knihovny, s jejichž pomocí je možné nadeklarovat validaci, výchozí hodnoty a podobně.

Práce s proměnnými je v Perlu poněkud odlišná od kompilovaných jazyků (C/C++, Pascal):

$prom; # skalární proměnná
@prom; # pole
%prom; # asociativní pole

$pozdrav = "Ahoj"; # skalární proměnná obsahující řetězec znaků

@pole = (1, 2, 3); # pole o třech prvcích
$pole[1] = 4; # v případě, že přistupujeme ke konkrétní položce,
                    # která je VŽDY skalární hodnotou, umístíme před
                    # název proměnné symbol $
@pole[0,2] = (7,9); # v případě, že přistupujeme k několika prvkům
                    #  najednou umístíme před název proměnné symbol @

%skoly = ("pavel" => "FI MUNI", "petr" => "FIT VUT");
                    # asociativní pole, hodnoty jsou zadávány ve tvaru
                    # klíč => hodnota
print $skoly{"pavel"};
                    # vypíše: FI MUNI
                    # hodnota je opět skalární
print join( ', ', @skoly{'pavel', 'petr'});
                    # vypíše: FI MUNI, FIT VUT
                    # hodnota je opět seznam

Larry Wall považuje sám sebe za umělce a Perl za umělecké dílo. Následující program slouží jako malá ukázka, čeho je tento jazyk schopen. Program vypíše (záměrně) poměrně pomalu slova: Just another Perl / Unix hacker. Za tím účelem vytvoří 32 paralelních procesů, které složitě synchronizuje pomocí rour.[6]

@P=split//,".URRUU\c8R";@d=split//,"\nrekcah xinU / lreP rehtona tsuJ";sub p{
@p{"r$p","u$p"}=(P,P);pipe"r$p","u$p";++$p;($q*=2)+=$f=!fork;map{$P=$P[$f^ord
($p{$_})&6];$p{$_}=/ ^$P/ix?$P:close$_}keys%p}p;p;p;p;p;map{$p{$_}=~/^[P.]/&&
close$_}%p;wait until$?;map{/^r/&&<$_>}%p;$_=$d[$q];sleep rand(2)if/\S/;print

Toto samozřejmě není doporučený ani obvyklý způsob zápisu programů v Perlu, ale pouze ukázka schválně neoptimálního kódu.

• WALL, Larry; SCHWARTZ, Randal L.; CHRISTIANSEN, Tom. Programování v jazyce Perl (původním názvem: Programming Perl). Překlad Martin Blažík; Editor ing. Martina Mojzesová; Odborná korektura ing. Bohumil Michal; Jazyková korektura Josef Novák. 1. vyd. Praha: Computer Press, 1997. 683 s. ISBN 80-85896-95-8. (česky) Pozn. o autorech.

• SRINIVASAN, Sriram. Programování v Perlu pro pokročilé: základy a techniky pro vývojáře (původním názvem: Advanced Perl programing). Překlad Martin Blažík; Editor Ivo Magera; Jazyková korektura Libor Vyhnálek. 1. vyd. Praha: Computer Press, 1998. 412 s. ISBN 80-7226-079-0. (česky)

• LEMAY, Laura. Naučte se Perl za 21 dní (původním názvem: Teach yourself Perl in 21 days). Překlad Bogdan Kiszka a Jaroslav Černý; Jazyková korektura Eva Bublová; Odpovědný redaktor Ivo Magera; Technický redaktor Jiří Matoušek. 1. vyd. Praha: Computer Press, 2002. 546 s. (Rychle a jistě. Internet). ISBN 80-7226-616-0. (česky) Přeloženo z angličtiny.

• KYSELA, Martin. Perl: kompletní kapesní průvodce programátora. Odpovědný redaktor Miroslav Lochman. 1. vyd. Praha: Grada, 2005. 134 s. ISBN 80-247-1170-2. (česky)

• DAŘENA, František. Myslíme v jazyku PERL. Odpovědný redaktor Miroslav Lochman. 1. vyd. Praha: Grada, 2005. 700 s. (Knihovna programátora). ISBN 80-247-1147-8. (česky) Obsahuje bibliografii, bibliografické odkazy a rejstřík.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Perl na Wikimedia Commons
• Výukový kurs Perl ve Wikiverzitě
• (anglicky) CPAN.org – bohatá kolekce software, modulů, skriptů a dokumentace
• (anglicky) metacpan.org – bohatá kolekce software, modulů, skriptů a dokumentace
• (česky) české stránky o Perl6

Články a učebnice:

• (česky) seriál Perličky na Root.cz
• (česky) seriál Regulární výrazy na Root.cz

Související projekty:

• (anglicky) gtk2-perl – psaní GUI aplikací v Perlu nad GTK2
• (anglicky) wxPerl – psaní GUI aplikací v Perlu pomocí wxWidgets