Zpětná kompatibilita

V technické a zejména počítačové terminologii, je produkt zpětně kompatibilní (zřídka také kompatibilní shora dolů nebo jen kompatibilní shora), pokud může zastoupit starší produkt tím, že spolupracuje s ostatními produkty, které byly vytvořeny pro tento starší produkt. Jedná se tedy o technický produkt (obvykle o software), který je technicky, pokud možno plnohodnotně, zaměnitelný.

Zpětná kompatibilita je zvláštní případ kompatibility a většinou se vztahuje ke dvěma produktům – nějaký produkt je zpětně kompatibilní se svou starší verzí. Pokud není přímý vztah k historicky starší verzi, hovoříme pouze o kompatibilitě, bez přívlastku zpětná.

Pokud například novější verze počítačového programu nemůže uložit soubory tak, aby byly čitelné jeho verzí starší, není s touto starší verzí zpětně kompatibilní, i kdyby poskytovala nevratnou aktualizaci starších souborů. Zpětná nekompatibilita je často, jako plánované zastarávání, strategicky využívána tvůrci programů k přinucení zákazníků, aby si pořídili novou aktualizaci, protože se časem počet datových souborů použitelných ve staré verzi snižuje úměrně k počtu zákazníků, kteří již aktualizaci provedli.

Úrovně kompatibility se mohou lišit. Pokud hovoříme o počítačových programech, rozlišujeme binární kompatibilitu a zdrojovou kompatibilitu. Binární kompatibilita znamená, že program může pracovat správně s novou verzí jeho knihovny bez potřeby nového překladu. Zdrojová kompatibilita vyžaduje nový překlad, ale nejsou třeba změny ve zdrojovém kódu.

Mnoho platforem spoléhá na emulaci, tedy na simulaci starší platformy v programu, aby dosáhly zpětné kompatibility.