Peregrine Osborne, 2. vévoda z Leedsu

Narodil se jako mladší syn prvního ministra 1. vévody z Leedsu, po matce byl spříznen s rodem Bertie. Po smrti staršího bratra Edwarda Osborna, vikomta Latimera (1655–1689), se stal otcovým dědicem. Studoval soukromě, v roce 1671 absolvoval kavalírskou cestu do Francie, poté začal zastávat čestné úřady a v roce 1677 byl zvolen do Dolní sněmovny (poslancem byl do roku 1679 a pak znovu v letech 1689–1690)[pozn. 1], od roku 1680 byl lordem komořím Karla II. Mezitím sloužil v armádě a zúčastnil se nástupnických bojů po Slavné revoluci a v roce 1690 byl jako baron Osborne povolán do Sněmovny lordů. Později sloužil u námořnictva, od roku 1690 byl kapitánem a za devítileté války se zúčastnil neúspěšného obléhání Brestu (1694)[2]. V roce 1697 dosáhl hodnosti kontradmirála a za války o španělské dědictví byl povýšen na viceadmirála (1703).

V roce 1712 po otci zdědil titul vévody z Leedsu, téhož roku se prostřednictvím sňatku svého syna Peregrina stal příbuzným prvního ministra Roberta Harleye. V letech 1711–1714 byl nejvyšším sudím v hrabství Yorkshire a od roku 1713 v tomto hrabství krátce i lordem místodržitelem. Jako stoupenec toryů musel po nástupu hannoverské dynastie opustit své úřady a od té doby žil v soukromí.

Oženil se v roce 1682 s Bridget Hyde (1662–1734), dědičkou bohatého Sira Thomase Hyde (věnem přinesla 100 000 liber). Z jejich manželství pocházely čtyři děti. Nejstarší syn William Osborne, hrabě z Danby (1690–1711), zemřel předčasně, dědicem titulů se stal mladší syn Peregrine, pozdější 3. vévoda z Leedsu (1691–1731). Dcera Mary (1688-1722) byla manželkou 2. vévody z Beaufortu, po ovdovění se podruhé provdala za skotského šlechtice 4. hraběte z Dundonaldu.