Máta peprná
Máta peprná (Mentha piperita nebo Mentha × piperita) je vytrvalá bylina z čeledi hluchavkovité (Lamiaceae), rodu máta (Mentha). Kvete od července do září. Je to přirozený hybrid máty vodní a máty klasnaté (Mentha aquatica × Mentha spicata). Pravděpodobně pochází ze západní Evropy, konkrétně z Anglie,[1] ale dnes už se pěstuje v mírných pásech celého světa. Je známa pod lidovými názvy pepřová máta, balšám, větrová bylina, větrové koření, fefrminc, peprmint a podobně.
Máta peprná | |
---|---|
Máta peprná | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | hluchavkotvaré (Lamiales) |
Čeleď | hluchavkovité (Lamiaceae) |
Rod | máta (Mentha) |
Binomické jméno | |
Mentha piperita L., 1753 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Popis rostliny
Oddenek máty peprné má podzemní výběžky, lodyha je přímá, čtyřhranná, slabě ochlupená nebo lysá a nahoře se větví.
Nese řapíkaté listy s kopinatou až vejčitou čepelí. Květy mohou být růžové až nafialovělé a jsou uspořádány v hustých lichopřeslenech. Rostliny dorůstají padesáti až osmdesáti centimetrů.
Výskyt
Máta peprná málokdy roste volně v přírodě. Především se jí daří na vlhkých nevápnitých půdách v polostínu, ale může se vyskytovat i na sušších a slunných místech. Ze semen obvykle nevyrostou životaschopné rostliny, nejlépe se rozmnožuje dělením trsů, řízky nebo oddenky, většinou na jaře nebo na podzim. Pro svůj růst potřebuje hodně prostoru, a proto se nejčastěji pěstuje v květináčích, aby nezastínila ostatní rostliny. Jakmile se rozroste, už nepotřebuje téměř žádnou péči.[2]
Sklizeň
Čerstvé listy můžeme trhat celé léto. Nať se stříhá těsně před květem, nejlépe v poledních hodinách, protože tehdy obsahuje nejvíc silic. Za vhodného letního počasí tato rostlina dorůstá a může se sklízet podruhé. Při umělém sušení nesmí teplota přesáhnout 35 stupňů Celsia, protože poté se silice ztrácí.[3] Sušenou mátu je potřeba skladovat ve vzduchotěsné nádobě, aby nezvlhla a neztratila své aroma.
Použití
Význam v léčitelství
Listy máty obsahují silici (1 až 2 %) s hlavními složkami mentolem (asi 50 %) a menthonem (asi 10 %). Dále silice obsahuje menthofuramen, piperot, třísloviny, hořčiny, flavonoidy, kyselinu octovou a dalších asi 40 látek.[4] Tyto látky mají blahodárné účinky na činnost trávicího ústrojí. Máta pomáhá odstraňovat křeče, povzbuzuje vylučování trávicích šťáv, působí protizánětlivě a proti nadýmání. Též podporuje funkci přídatných orgánů – jater, slinivky břišní a žlučníku. Inhalace máty pomáhá při zánětech dýchacích cest. Podstata působení mentolu spočívá ve snižování napětí hladkého svalstva. Snižování tlaku ve vnitřních orgánech zabraňuje a předchází bolestem. Mentol vyvolává také pocit chladu a znecitlivuje, proto se ztrácí nepříjemné pocity jako je například svědění. Při nechutenství se podává mátový čaj, máta působí i proti nespavosti, stresu a bolestem hlavy.
Potravinářství
Čerstvé listy se používají do omáček, moučníků, nápojů a salátů. Máta je jednou z ingrediencí do oblíbeného míchaného nápoje Mojito.
Používá se i k výrobě alkoholického nápoje, známého jako „peprmintka“ nebo „zelená“. Ze sušených listů a vrcholků stonků před rozkvětem se louhuje čaj, také se využívají při přípravě jehněčího masa či zeleniny. Mentol se přidává také do ústních vod a zubních past, žvýkaček, mentolových bonbonů a masážních gelů. Poslední dobou je ale nahrazován mentolem uměle vyrobeným.
Díky snadnému křížení existuje mnoho druhů rodu máta. Kromě máty vodní a klasnaté patří mezi nejznámější například máta vonná, máta okrouhlolistá nebo máta rolní. Samotná máta peprná se může vyskytovat v mnoha kultivarech, například máta peprná pomerančová, bergamotová, čokoládová, švýcarská či dokonce s vůní kolínské vody.
Odkazy
Reference
- Archivovaná kopie. zivotni-styl.wz.cz [online]. [cit. 2012-04-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-04-18.
- KREUTER, Marie-Luise. Bylinky, nejlepší druhy a odrůdy. [s.l.]: Rebo Production, 2003. 75 s. ISBN 80-7234-277-0.
- Archivovaná kopie. botanika.borec.cz [online]. [cit. 2012-04-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-05-17.
- http://botanika.wendys.cz/kytky/K126.php
Literatura
- KREUTER, Marie-Luise. Bylinky, nejlepší druhy a odrůdy. [s.l.]: Rebo Production, 2003. 75 s. ISBN 80-7234-277-0.
- NORMAN, Jill. Bylinky a koření v kuchyni. [s.l.]: Ottovo vydavatelství, 2006. 191 s. ISBN 80-7360-325-X.
- SLAVÍK, Bohumil. Květena České republiky, svazek 6. [s.l.]: Academia, 2000. 590 s. ISBN 80-200-0306-1.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu máta peprná na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo máta peprná ve Wikislovníku
- Taxon Mentha × piperita ve Wikidruzích
- fotogalerie na www.biolib.cz
- rozšiřující informace na www.botanika.wendys.cz
- rozšiřující informace na www.botanika.borec.cz Archivováno 17. 5. 2012 na Wayback Machine
- čeleď hluchavkovitých na www.kvetenacr.cz
- Máta peprná na bylinky.info