Penicillium chrysogenum

Penicillium chrysogenum
	Penicillium chrysogenum na Petriho misce
Vědecká klasifikace
Říše	houby (Fungi);
Oddělení	houby vřeckovýtrusné (Ascomycota);
Třída	Pezizomycotina;
Řád	plesnivkotvaré (Eurotiales);
Čeleď	plísňovkovité (Trichocomaceae);
Rod	Penicillium;
Binomické jméno
	Penicillium chrysogenum; Thom (1910)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Penicillium chrysogenum (dříve též Penicillium notatum) je běžný druh plísní z rodu štětičkovec (Penicillium), který roste např. ve vlhkých či vodou poškozených budovách,[1] ale také na některých zkažených potravinách.[2] Některé látky (sekundární metabolity), které se v tomto druhu plísní vyskytují, jej proslavily: zejména různá beta-laktamová antibiotika, jako je penicilin; dále ovšem také roquefortin C, meleagrin, chrysogin, xanthocilliny, sekalonové kyseliny, sorrentanon, sorbicillin a PR-toxin.[3]

Popis

P. chrysogenum má podobný životní cyklus jako další druhy rody Penicillium: obvykle se rozmnožuje pomocí suchých řetízků spór (konidií), které jsou umístěné v konidioforech štětkovitého uspořádání. Konidie jsou roznášeny vzduchem a mají modrou až modrozelenou barvu. P. chrysogenum také někdy vylučuje žlutý pigment, ačkoliv barva není dostatečným znakem pro její odlišení od podobných druhů, jako je např. Penicillium rubens.[4] Konidie P. chrysogenum jsou pro některé osoby alergenní.[5]

Historie výzkumu

Penicilin byl objeven v roce 1928 v laboratoři Alexandra Fleminga. Uvádí se, že Flemingova laborantka ponechala otevřené okno v místnosti, kde byly uloženy Petriho misky s narostlými kulturami stafylokoků. Misky byly kontaminovány plísněmi, které otevřeným oknem na misky nalétaly.[6][7] Fleming si všiml, že stafylokoky v okolí plísňové kontaminace umírají a údajně se pousmál se slovy "That's funny".[8] Druh plísně byl určen jako Penicillium notatum (ač se později ukázalo, že se jednalo o P. rubens[9]) a látka, která měla baktericidní účinek na stafylokoky, byla pojmenána jako penicilin G. Stala se později prvním významným antibiotikem.

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Penicillium chrysogenum na anglické Wikipedii a Alexander Fleming na anglické Wikipedii.

Samson RA, Hadlok R, Stolk AC. A taxonomic study of the Penicillium chrysogenum series. Antonie van Leeuwenhoek. 1977, s. 169–175. DOI 10.1007/BF00395671. PMID 413477. (anglicky)
Samson RA, Houbraken J, Thrane U, Frisvad JC & Andersen B. (2010). Food and Indoor Fungi. CBS-KNAW- Fungal Biodiversity Centre, Utrecht, the Netherlands. pp. 1-398.
de Hoog GS, Guarro J, Gené J, Figueras F. Atlas of Clinical Fungi - 2nd Edition. [s.l.]: Centraalbureau voor Schimmelcultures (Utrecht), 2000. (anglicky)
Böhm J; HOFF B; O’GORMAN CM; WOLFERS S; KLIX V; BINGER B; ZADRA I. Sexual reproduction and mating-type–mediated strain development in the penicillin-producing fungus Penicillium chrysogenum. Proc. Natl. Acad. Sci. U.S.A.. 2013, s. 1476–81. DOI 10.1073/pnas.1217943110. PMID 23307807. (anglicky)
Shen HD, Chou H, Tam MF, Chang CY, Lai HY, Wang SR. Molecular and immunological characterization of Pen ch 18, the vacuolar serine protease major allergen of Penicillium chrysogenum. Allergy. 2003, s. 993–1002. DOI 10.1034/j.1398-9995.2003.00107.x. PMID 14510716. (anglicky)
Diggins F. The true history of the discovery of penicillin, with refutation of the misinformation in the literature. Br J Biomed Sci. 1999, s. 83–93. PMID 10695047. (anglicky)
Ligon B. Penicillin: its discovery and early development. Semin Pediatr Infect Dis. 2004, s. 52–7. DOI 10.1053/j.spid.2004.02.001. PMID 15175995. (anglicky)
Brown, K. (2004). Penicillin Man: Alexander Fleming and the Antibiotic Revolution. 320 pp. Sutton Publishing. ISBN 0-7509-3152-3.
HOUBRAKEN, J; FRISVAD, JC; SAMSON, RA. Fleming's penicillin producing strain is not Penicillium chrysogenum but P. rubens. IMA Fungus. 2011, s. 87–95. DOI 10.5598/imafungus.2011.02.01.12. PMID 22679592. (anglicky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Penicillium chrysogenum na Wikimedia Commons

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[Samson1977-1] Samson RA, Hadlok R, Stolk AC. A taxonomic study of the Penicillium chrysogenum series. Antonie van Leeuwenhoek. 1977, s. 169–175. DOI 10.1007/BF00395671. PMID 413477. (anglicky)

[2] Samson RA, Houbraken J, Thrane U, Frisvad JC & Andersen B. (2010). Food and Indoor Fungi. CBS-KNAW- Fungal Biodiversity Centre, Utrecht, the Netherlands. pp. 1-398.

[Hoog2000-3] Hoog GS, Guarro J, Gené J, Figueras F. Atlas of Clinical Fungi - 2nd Edition. [s.l.]: Centraalbureau voor Schimmelcultures (Utrecht), 2000. (anglicky)

[Bohm2013-4] Böhm J; HOFF B; O’GORMAN CM; WOLFERS S; KLIX V; BINGER B; ZADRA I. Sexual reproduction and mating-type–mediated strain development in the penicillin-producing fungus Penicillium chrysogenum. Proc. Natl. Acad. Sci. U.S.A.. 2013, s. 1476–81. DOI 10.1073/pnas.1217943110. PMID 23307807. (anglicky)

[Shen_2003-5] Shen HD, Chou H, Tam MF, Chang CY, Lai HY, Wang SR. Molecular and immunological characterization of Pen ch 18, the vacuolar serine protease major allergen of Penicillium chrysogenum. Allergy. 2003, s. 993–1002. DOI 10.1034/j.1398-9995.2003.00107.x. PMID 14510716. (anglicky)

[Diggins_1999-6] Diggins F. The true history of the discovery of penicillin, with refutation of the misinformation in the literature. Br J Biomed Sci. 1999, s. 83–93. PMID 10695047. (anglicky)

[Ligon_2004-7] Ligon B. Penicillin: its discovery and early development. Semin Pediatr Infect Dis. 2004, s. 52–7. DOI 10.1053/j.spid.2004.02.001. PMID 15175995. (anglicky)

[Brown-8] Brown, K. (2004). Penicillin Man: Alexander Fleming and the Antibiotic Revolution. 320 pp. Sutton Publishing. ISBN 0-7509-3152-3.

[Houbraken2011-9] HOUBRAKEN, J; FRISVAD, JC; SAMSON, RA. Fleming's penicillin producing strain is not Penicillium chrysogenum but P. rubens. IMA Fungus. 2011, s. 87–95. DOI 10.5598/imafungus.2011.02.01.12. PMID 22679592. (anglicky)