Pelagonský region
Pelagonský region (makedonsky Pelagoniski region, Пелагониски регион) je jedním z osmi statistických regionů v Severní Makedonii. V roce 2015 zde žilo 231 137 obyvatel.[1] Největším sídlem regionu je město Bitola.
Pelagonský region Пелагониски регион | |
---|---|
znak vlajka | |
Geografie | |
Status | statistický region |
Souřadnice | 41°21′36″ s. š., 21°33′36″ v. d. |
Rozloha | 4 717 km² |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
Obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 231 137 (2015) |
Hustota zalidnění | 49 obyv./km² |
Správa regionu | |
Nadřazený celek | Severní Makedonie |
Podřízené celky | 9 opštin |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Poloha, popis
Rozkládá se v jihozápadní části státu a jeho rozloha je 4 717 km². Sousedními regiony jsou Jihozápadní na severozápadě a Vardarský na severovýchodě. Region hraničí na jihozápadě s Albánií a na jihu s Řeckem.
Region tvoří celkem 9 opštin:
Opština | Počet obyvatel (rok 2015)[2] | Správní centrum | Rozloha (km²) |
---|---|---|---|
Bitola | 92 203 | Bitola | 790 |
Demir Hisar | 8 282 | Demir Hisar | 480 |
Kruševo | 9 473 | Kruševo | 190 |
Dolneni | 14 118 | Dolneni | 418 |
Krivogaštani | 5 598 | Krivogaštani | 88 |
Prilep | 75 372 | Prilep | 1198 |
Resen | 16 351 | Resen | 549 |
Mogila | 6 219 | Mogila | 255 |
Novaci | 3 155 | Novaci | 755 |
Obyvatelstvo
V regionu žijí převážně Makedonci, kterých je zhruba 86 %. Kromě nich zde žijí také Albánci (cca 5 %), Romové (cca 3 %), Turci (cca 3 %). Zbytek tvoří Bosňáci, Srbové, Vlaši a jiní.
Většina obyvatelstva žije ve městech. Největší z nich jsou Bitola a Prilep. Další města s počtem obyvatel méně než 10 000 jsou Resen, Kruševo a Demir Hisar.
Doprava
Železniční
Přibližně středem regionu, z jihu směrem na sever, prochází železniční trať z Bitoly do Prilepu a pak dále do Velesu ve Vardarském regionu.
Silniční
Z jihu, od hranice s Řeckem, vede hlavní silnice A3/E65 do Bitoly. Odtud pokračuje zhruba severozápadně do města Resen a dále pak do Ohridu v Jihozápadním regionu. V Bitole, ze silnice A3/E65, odbočuje přibližně k severu hlavní silnice také s označením A3, která vede do Prilepu. Odtud pak směrem na východ pod označením A1 pokračuje až do sousedního Vardarského regionu.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Пелагониски_регион na makedonské Wikipedii.
- Регионите во Република Македонија, 2016 / Regions of the Republic of Macedonia, 2016 [online]. Statistický úřad Makedonie [cit. 2016-09-05]. Dostupné online. (anglicky, makedonsky)
- ПРОЦЕНИ НА НАСЕЛЕНИЕТО НА 30.06.2015 И 31.12.2015 СПОРЕД ПОЛОТ И ВОЗРАСТА , ПО ОПШТИНИ И ПО СТАТИСТИЧКИ РЕГИОНИ (НТЕС 3 - 2007 ГОДИНА) [online]. Statistický úřad Makedonie [cit. 2016-09-05]. Dostupné online. (makedonsky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Pelagonský region na Wikimedia Commons