Pedro Duque

Pedro Duque pochází ze španělské metropole Madridu, roku 1986 absolvoval Vysokou technickou školu leteckých inženýrů (Escuela Tecnica Superior de Ingenieros Aeronauticos - ETSIA) při Madridské polytechnické univerzitě (Universidad Politecnica de Madrid).[1]

Po škole získal zaměstnání v Evropském středisku vesmírných operací v Darmstadtu, kde pracoval ve skupině určující oběžné dráhy družic.[1]

Roku 1991 se přihlásil do 2. náboru Evropské kosmické agentury (ESA), dostal se mezi pět španělských finalistů a 25. května byl zařazen do oddílu astronautů ESA.[2] Vlastní přípravu v Evropském astronautickém středisku (European Astronaut Centre) v Kolíně nad Rýnem zahájil v červnu 1992, konec roku 1992 strávil na stáži ve Středisku přípravy kosmonautů (CPK) v Hvězdném městečku.[2] Od srpna 1993 se spolu s dalším třemi kolegy z oddílu ESA v CPK připravoval k letům na ruskou kosmickou stanici Mir. V květnu 1994 byl jmenován náhradníkem Ulfa Merbolda pro let Euromir 94 (říjen–listopad 1994), během letu pracoval ve Středisku řízení letů (CUP) jako koordinátor spojení s posádkou.[2]

Steven Lindsey a Pedro Duque (nahoře) na palubě raketoplánu Discovery, 4. listopadu 1998

V květnu 1995 byl jmenován náhradníkem specialisty pro užitečné zatížení pro let STS-78 raketoplánu Columbia, v květnu 1995 – červnu 1996 se připravoval v Johnsonovu vesmírném středisku v Houstonu. Při vlastním letu sloužil opět jako spojař.[2]

Od srpna 1996 společně s astronauty 16. náboru NASA prodělal výcvik letového specialisty raketoplánu. V listopadu 1997 byla oznámena jeho účast v letu STS-95. Do vesmíru odstartoval v raketoplánu Discovery 29. října 1998, let trval 8 dní, 21 hodin a 44 minuty.[3]

V prosinci 2002 byl jmenován palubním inženýrem 5. návštěvní expedice na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) s plánovaným startem v dubnu 2003. Po havárii Columbie a zrušení letů raketoplánů byl program letů radikálně změněn. Nově byl zařazen jako jediný člen 5. návštěvní expedice se startem v říjnu 2003.[2] ESA let pojmenovala Cervantes.[4]

Do vesmíru vzlétl na lodi Sojuz TMA-3 18. října 2003 společně se členy nové základní posádky – Alexandrem Kalerim a Michaelem Foalem, od 20. října pracoval na ISS, přistál s vystřídanou posádkou 28. října 2003. Ve vesmíru strávil 9 dní, 21 hodin a 2 minuty.[5]

V létě 2007 odešel z ESA a stal se ředitelem společnosti Deimos Imaging SL, zabývající se designem a provozováním družice pro dálkový průzkum Země Deimos 1, vypuštěné v červenci 2009.[2][6]

Pedro Duque je ženatý, má tři děti.[1]