Pederie

Pederie[1] (Paederia), česky též vněchlup,[2] je rod rostlin z čeledi mořenovité. Jsou to liány a šplhavé keře s jednoduchými vstřícnými listy, které při rozemnutí nepříjemně páchnou. Květy jsou bílé, růžové nebo purpurové, s nálevkovitou až řepicovitou korunou. Plodem je peckovice. Rod zahrnuje asi 33 druhů a je rozšířen v tropech a subtropech Asie, Afriky a Ameriky. Nejvíc druhů roste v Indočíně a na Madagaskaru. Pederie popínavá má rozsáhlý areál v Asii a jako jediný druh rodu zasahuje i do mírného pásu. Je využívána jako léčivá rostlina v tradiční indické medicíně a vzácně je pěstována jako okrasná a sbírková rostlina i v České republice.

Pederie
Kvetoucí pederie popínavá
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádhořcotvaré (Gentianales)
Čeleďmořenovité (Rubiaceae)
Rodpederie (Paederia)
L., 1767
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

Pederie jsou beztrnné liány, šplhavé keře a polokeře. Při rozemnutí většinou nepříjemně páchnou. Listy jsou jednoduché, vstřícné nebo řidčeji po 3 nebo po 4 v přeslenech. Palisty jsou interpetiolární, trojúhelníkovité nebo dvoulaločné, opadavé nebo vytrvalé. Květy jsou oboupohlavné, přisedlé nebo stopkaté, uspořádané v úžlabních nebo vrcholových květenstvích různých typů. Kalich i koruna jsou většinou pětičetné, řidčeji čtyř nebo šestičetné. Koruna je bílá, růžová nebo purpurová, nálevkovitá až řepicovitá, zakončená laloky. Korunní trubka bývá uvnitř pýřitá. Tyčinek je stejný počet jako korunních laloků, jsou přirostlé blízko ústí korunní trubky a nevyčnívají z květů. Semeník obsahuje 2 (řidčeji 3) komůrky v nichž je po 1 vajíčku. Čnělka je tenká, zakončená 2 až 3 niťovitými bliznovými laloky. Plody jsou kulovité, elipsoidní nebo zploštělé peckovice, za zralosti se rozpadající na jednosemenné díly. Oplodí je tenké, za zralosti odpadává a plod se rozpadá na jednotlivé pecičky.[3][4]

Rozšíření

Rod pederie zahrnuje asi 33 druhů. Má poměrně rozsáhlé rozšíření v tropech a subtropech, zahrnující Afriku, Madagaskar, jižní Asii, Čínu, Indočínu, jihovýchodní Asii a tropickou Ameriku. Centrum rozšíření je v Indočíně (13 druhů) a na Madagaskaru (11 druhů, z toho 10 endemických). Z Číny je uváděno 9 druhů. Nejrozsáhlejší areál má druh pederie popínavá (Paederia foetida), který je rozšířen od Indie a jižní Číny přes Indočínu po jihovýchodní Asii a jako jediný druh rodu zasahuje i do mírného pásu. V Americe rostou pouze 2 druhy: P. ciliata v Mexiku a P. brasiliensis v tropické Jižní Americe. Rovněž v subsaharské Africe rostou jen 2 druhy. Druh P. ntiti je endemit Komorských ostrovů.[5]

Ekologické interakce

Některé druhy (pederie popínavá, P. spectatissima) mají na listech domatia obývaná symbiotickými roztoči.[3]

Obsahové látky

Pederie popínavá obsahuje zejména iridoidní glykosidy (paederosid, kyselina paederosová, skandosidy), steroidy (sitosterol, stigmasterol, kampesterol) a triterpenoidy (kyselina ursolová).[6] Nepříjemný pach rostlin souvisí s obsahem iridoidního glykosidu paederosidu. Při poškození buněk se uvolňuje enzym, který tento glykosid štěpí za uvolnění páchnoucí složky s obsahem síry, methylmerkaptanu. Tato látka je obsažena i v některých dalších, blízce příbuzných rodech mořenovitých, jmenovitě v rodech Serissa, Leptodermis, Saprosma a Lasianthus.[7][8]

Taxonomie

Rod Paederia je v rámci čeledi Rubiaceae řazen do podčeledi Rubioideae a tribu Paederieae. Nejblíže příbuznými rody jsou dle výsledků molekulárních studií rody Serissa a Leptodermis.[9]

Zástupci

  • pederie popínavá (Paederia foetida, syn. P. scandens)[10]

Význam

Pederie popínavá jako invazní rostlina na Havaji

Nejvýznamnějším druhem je pederie popínavá, která je v tradiční indické medicíně široce využívána jako léčivá rostlina, a to zejména jako tonikum, afrodisiakum, při zánětech, horečnatých onemocněních včetně malárie a při revmatismu. Odvar z kůry a kořenů slouží jako emetikum. Listy se používají proti střevním parazitům a při jaterních chorobách.[6][11] Tento druh je jako jediný schopen snášet středoevropské klima a je mrazuvzdorný až do -23 °C (USDA zóna 6a). Pěstován je ovšem jen zřídka a setkat se s ním lze především ve sbírkách botanických zahrad.[10][12][13] V některých oblastech světa je invazní rostlinou (např. na Floridě).[14][15]

Odkazy

Reference

  1. SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3.
  2. WALTER, Karel. Rozmnožování okrasných stromů a keřů. Praha: Brázda, 2001. ISBN 80-209-0268-6.
  3. CHEN, Tao; TAYLOR, Charlotte M. Flora of China: Paederia [online]. Dostupné online. (anglicky)
  4. LEISTNER, O.A. (ed.). Flora of southern Africa. Vol. 31, p. 2. Pretoria: [s.n.], 1986. ISBN 0-621-08876-5. (anglicky)
  5. HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2016. Dostupné online. (anglicky)
  6. KHARE, C.P. Indian Medicinal Plants. New Delhi: Springer, 2007. ISBN 978-0-387-70637-5. (anglicky)
  7. KAPADIA, G.J. et al. Revised structure of paederoside, a novel monoterpene s-methyl thiocarbonate. Tetrahedron Letters. 1937, čís. 22.
  8. PUFF, Christian; CHAMCHUMROON, Voradol. Non-indigenous Rubiaceae grown in Thailand. Thai Forest Bulletin. 2003, čís. 31. Dostupné online.
  9. ANDERSSON, Lennart; ROVA, Johan H. E. The rpsl6 intron and the phylogeny of the Rubioideae (Rubiaceae). Plant Systematics and Evolution. 1999, čís. 214.
  10. HIEKE, Karel. Praktická dendrologie 2. Praha: SZN, 1978. 07-105-78.
  11. QUATTROCCHI, Umberto. World dictionary of medicinal and poisonous plants. [s.l.]: CRC Press, 2012. ISBN 978-1-4822-5064-0. (anglicky)
  12. Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné online.
  13. Dave's Garden: Paederia foetida [online]. Dostupné online. (anglicky)
  14. Center for Aquatic and Invasive Plants: Paederia foetida University of Florida, Institute of Food and Agricultural Sciences [online]. University of Florida [cit. 2017-09-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-10. (anglicky)
  15. RANDALL, R.P. The introduced flora of Australia and its weed status. [s.l.]: CRC for Australian Weed Management, 2007. ISBN 978-1-920932-60-2. (anglicky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.