Peštera

Peštera (bulharsky Пещера) je město ležící ve středním Bulharsku, v údolí na severovýchodních svazích Západních Rodopů. Je správním střediskem stejnojmenné obštiny a má necelých 20 tisíc obyvatel.

Peštera
Пещера
Pohled na město z hodinové věže

znak
Poloha
Souřadnice42°2′ s. š., 24°18′ v. d.
Nadmořská výška461 m n. m.
StátBulharsko Bulharsko
oblastPazardžická
obštinaPeštera
Peštera
Poloha města na mapě Bulharska
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel19 475 ([1]2016)
Etnické složeníBulhaři, Turci
Náboženské složenípravoslaví, islám
Správa
Vznik1479
Telefonní předvolba0350
PSČ4550
Označení vozidelPA
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Zdejší osídlení se datuje od 4. století př. n. l. Název města je patrně odvozen od středověké pevnosti Peristera, která se nachází necelý kilometr od centra města a která má zjevně thrácké základy. První písemná zmínka o sídle se současným názvem pochází z roku 1479. Po osvobození od osmanské nadvlády v roce 1878 se město stalo součástí Východní Rumélie. V té době tu bylo na 800 obydlených domů s převahou Bulharů.

Obyvatelstvo

Ve městě žije 19 475 stálých obyvatel a je zde trvale hlášeno 21 975 obyvatel.[1] Podle sčítáni 1. února 2011 bylo národnostní složení následující:[2][p 1]

  •   Bulhaři: 10 439 (72.5 %)
  •   Turci: 2 795 (19.4 %)
  •   Romové: 747 (5.2 %)
  •   ostatní: 419 (2.9 %)

Odkazy

Poznámky
  1. Jsou uvedeni pouze ti, kdo národnost deklarovali.

Reference
  1. Тримесечни таблици на населението по постоянен и настоящ адрес (по общини и населени места) [online]. Sofie: Главна Дирекция, Гражданска Регистрация и Административно Обслужване, 2016-03-15 [cit. 2017-01-15]. Dostupné online. (bulharsky)
  2. НАСЕЛЕНИЕ ПО ОБЛАСТИ, ОБЩИНИ, НАСЕЛЕНИ МЕСТА И САМООПРЕДЕЛЕНИЕ ПО ЕТНИЧЕСКА ПРИНАДЛЕЖНОСТ КЪМ 1.02.2011 ГОДИНА url = http://www.nsi.bg/census2011/PDOCS2/Census2011_ethnos.xls [online]. Sofie: Национален статистически институт, 2011 [cit. 2015-10-07]. (bulharsky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.