Pavol Hammel a Prúdy

Podruhé vyšla deska s dvěma bonusy v roce 1995 na CD a MC ve vydavatelství Bonton (71 0318-2).

Na desce se zcela vyměnilo obsazení skupiny – po vydání předchozí desky odešla část Prúdů do nově založené skupiny Collegium Musicum. Pavol Hammel se obrátil na mladší hudebníky z amatérské kapely Inside of Fire. Příchodem mladého kytaristy Františka Grigláka se do Prúdů dostává ostřejší, místy až hardrockový zvuk. Griglák se stal pro Hammela velmi potřebným a důležitým spolupracovníkem, který se výrazně podílel na řadě skladeb (na desce jich polovinu složil on). Každopádně je celé album Pavol Hammel a Prúdy opět souborem rozhlasových nahrávek, které vznikaly v roce 1970. Místy je album nekompaktní, ale jsou na něm znát všemožné hudební vlivy, které v té době v Prúdech rezonovaly. Můžeme se tu setkat s výrazným ovlivněním The Beatles (například skladby Neraď mi, prosím ťa nebo Princezná Zlatovláska s krásným harrisonovským sólem na kytaru), s psychedelickým a hardrockovým zvukem (závěrečná píseň Stromy) a s popovými, bubblegumovými písničkami (Hermína, Koče plné ruží). S písní Lúčny dom se Hammel účastnil na světovém hudebním festivalu ve Viňa del Mar v Chile. Osm skladeb z celkových čtrnácti vyšlo v roce 1970 původně na SP nebo na EP ve vydavatelství Panton. Jednalo se o singly Koče plné ruží a Kráľ slnečných hodín (04 0298), Hermína a Lúčny dom (04 0335) a EP obsahující písně Abraka dabraka, Baladuška, Mechanická bábika a Pieseň pre nikoho (03 0243).