Pavlův Studenec

Pavlův Studenec (německy Paulusbrunn) je zaniklá obec v Českém lese. Stála na státní hranici, u silnice mezi bavorskou obcí Bärnau a Tachovem, tj. na území dnešního okresu Tachov a Plzeňského kraje. Obec zanikla v důsledku vysídlení Němců po roce 1945 a zřízení hraničního pásma. Za socialismu sloužily zbytky vesnice zpočátku Pohraniční stráži a v sedmdesátých letech dvacátého století byly i ty odstraněny. V případě dočasného znovuzavedení ochrany vnitřních hranic je aktivován hraniční přechod Pavlův Studenec - Bärnau.[1]

Pavlův Studenec
Lokalita
Charakterzaniklá vesnice
ObecObora
OkresTachov
KrajPlzeňský kraj
Zeměpisné souřadnice49°48′25″ s. š., 12°28′36″ v. d.
Pavlův Studenec
Další údaje
Zaniklé obce.cz367
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Vesnice vznikla počátkem 18. století na staré obchodní stezce.[2] Žili zde převážně Němci a pouze několik Čechů, kteří pracovali na zdejší celnici a četnické stanici.[3] Jako v každé tehdejší obci, fungoval i v Pavlově Studenci bohatý společenský život. Mládež se zajímala o sport.[4] Podle sčítání obyvatelstva z roku 1921 žilo zde v celkem 218 usedlostech něco přes 1 400 obyvatel. Vyjma tří Čechů vesměs všichni etničtí Němci (včetně třiceti cizozemských).[5]

Osídlení bylo rozptýlené. Samotný Pavlův Studenec stál v katastrálním území Pavlův Studenec 2.[6] K obci patřilo několik menších osad roztroušených v různých částech tohoto pohraničního návrší:

  • Vorderpaulusbrunn (Přední Pavlův Studenec), centrální část obce
  • Hermannsreith (Hraničná)[7]
  • Baderwinkel (Větrov)[7]
  • Schanzhäuser (Na Šancích)
  • Wittichsthal (Pomezná)[8]
  • Franzhäuser (Francovy Domky)
  • Inselthal (Ostrůvek)[7]
  • Hinterpaulusbrunn (Zadní Pavlův Studenec)
  • Goldbach (Zlatý Potok)
  • Neuwindischgrätz (Skláře)[7]

Po válce a vysídlení Němců byl Pavlův Studenec nejprve částečně dosídlen, ale po nástupu socialismu připadl do pohraničního pásma a proto musely být zbořeny všechny budovy kromě těch, které užívala Pohraniční stráž.[9] V této fázi byly zachovány kostel, fara, celnice a několik domů, i ty však postupně byly ničeny. V sedmdesátých letech dvacátého století bylo hraniční pásmo rozšířeno a při silnici od Tachova vznikla nová kasárna, poté byly zbořeny všechny zbývající budovy původní vesnice, jako poslední byl roku 1977 odstřelen kostel, který předtím pohraniční stráž využívala jako hlásku.[2]

Přes bývalou vesnici vede silnice II/199. Na území vsi jsou dnes převážně louky, patrné jsou pouze zbytky základových zdí několika usedlostí v Pomezné. Severně od nich je bývalý hřbitov, který byl po roce 1990 pietně upraven. U křižovatky silnic zůstal poničený památník připomínající okresního hejtmana J. Bottgera, který se zasloužil o výstavbu silnice Pavlův Studenec – Zahájí, dokončenou roku 1893.[2]

Rozsáhlé katastrální území je dnes rozděleno mezi tři obce. Na tomto území stojí pouze několik budov: nová celnice, hájovna Němeček a opuštěný areál roty Pohraniční stráže v lese u cesty mezi bývalou Pavlovou Hutí a bývalým Zlatým Potokem.[2]

Tři nově vzniklá katastrální území jsou (číslovaná podél státní hranice od jihu k severu):

  • Pavlův Studenec 1 (26,71 km²) je katastrální území obce Lesná v okrese Tachov[10]
  • Pavlův Studenec 2 (2,67 km²) je katastrální území obce Obora v okrese Tachov[11]
  • Pavlův Studenec 3 (1,16 km²) je katastrální území obce Halže v okrese Tachov[12]

Obyvatelstvo
Vývoj počtu obyvatel a domů[13]
18691880189019001910192119301950
Obyvatelé 1 007802813892893846958186
Domy 87100114130137136166166

Významné osobnosti

V obci prožil část svého dětství německý spisovatel Max von der Grün (1926–2005). Vzpomínky na jeho dětství v Pavlově Studenci a také v několika německých obcích za hranicemi v Bavorsku jsou námětem Grünova autobiografického románu Dva dopisy Pospischielovi.[14][15]

Reference
  1. Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení seznamu hraničních přechodů a seznamů přeshraničních propojení (částka 126/2019 Sb.) [online]. [cit. 2021-07-21]. Dostupné online.
  2. Pavlův Studenec (Paulusbrunn), web Zaniklé obce a objekty po roce 1945, Pavel Beran 1. 4. 2005, Milan Gruber Bouška, Vladimír Minařík 27. 4. 2006
  3. GRÜN, Max von der. Dva dopisy Pospischielovi. Doslov. Praha: NZB, 2015. 274 s. ISBN 978-80-905864-3-7. S. 212–216, 228.
  4. Spisovatel Max von der Grün vzpomíná na Tachovsko a Letní olympijské hry roku 1936, ToSiPiš.cz, 1. 8. 2016.
  5. GRÜN, Max von der. Dva dopisy Pospischielovi. Doslov. Praha: NZB, 2015. 274 s. ISBN 978-80-905864-3-7. S. 212–213.
  6. Seznam.cz. Turistická a historická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2018-01-28]. Dostupné online.
  7. Vyhláška ministerstva vnitra č. 22/1949 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1948. Dostupné online.
  8. Vyhláška ministerstva vnitra č. 3/1950 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1949. Dostupné online.
  9. Rota PS Pavlův Studenec, stránky o historii pohraniční roty.
  10. Katastrální území Pavlův Studenec 1 [online]. Územně identifikační registr ČR [cit. 2018-01-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-29.
  11. Katastrální území Pavlův Studenec 2 [online]. Územně identifikační registr ČR [cit. 2018-01-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-29.
  12. Katastrální území Pavlův Studenec 3 [online]. Územně identifikační registr ČR [cit. 2018-01-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
  13. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2020-03-08]. Kapitola Okres Tachov. Dostupné online.
  14. Dva dopisy Pospischielovi – V Česku neznámý německý román se odehrává na Tachovsku, ToSiPiš.cz, 15. 1. 2016
  15. Kohoutí Kříž, web Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích.

Externí odkazy
  • Pavlův Studenec (Paulusbrunn), web Zaniklé obce a objekty po roce 1945, Pavel Beran 1. 4. 2005, Milan Gruber Bouška, Vladimír Minařík 27. 4. 2006
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.