Pavel Pavel

Absolvoval elektrotechnickou fakultu Vysoké školy strojní a elektrotechnické v Plzni. V roce 1986 (před cestou na Velikonoční ostrov) pracoval jako předseda ZO SSM v Zemědělském stavebním sdružení ve Strakonicích^[zdroj?].

Pavel Pavel se zajímal o objevy Thora Heyerdahla na Velikonočním ostrově a zaujalo jej, jak mohli domorodci pohybovat obrovskými sochami. Základní princip jejich pohybu byl zveřejněn v roce 1971 v knize Francise Maziéra - Tajemství Velikonočního ostrova, str. 110 cit.: "Znovu si připomínám jiné tvrzení jednoho domorodce. Říkal, že "sochy postupovaly vstoje a sunuly se kupředu v přívratných polokroužcích na své kulaté základně." Úspěšně postavil a vyzkoušel, stejně jako i někteří další nezávisle na něm, několik modelů na ověření svých úvah. Veřejnou prezentaci však uskutečnil jako jediný. V roce 1981 vyrobil za vydatné pomoci ZO SSM, stran Národní Fronty, svého zaměstnavatele a dalších přátel 20 tun těžký betonový model sochy moai a vyzkoušel, jak s ním lze pohybovat pouze pomocí lan ovládaných malou skupinou osob.

V roce 1986 jej Thor Heyerdal pozval na Velikonoční ostrov, kde experiment zopakoval s původní sochou. K pohybu sochy bylo třeba jen 16 lidí s jedním vedoucím a několik lan. Heyerdalovy předchozí experimenty přitom ukazovaly na potřebu stovek lidí.

Dalším pokusem, který Pavel Pavel provedl, bylo přesunutí necelých 30 tun těžkého Kadovského viklanu poblíž obce Kadov v okrese Strakonice. Tento viklan neznámý vandal vyvalil z jeho původního místa. Šest lidí vybavených pouze dřevěnými pákami a klíny tento viklan opět vztyčilo a přesunulo do původní polohy.

Na základě těchto experimentů Pavel Pavel odhadl, že k přesunutí 800 tun těžkých kvádrů terasy v Baalbeku by stačilo přibližně 160 lidí, vybavených starověkými nástroji.

Své pokusy dělal i jinde v jižních Čechách (balvan na Hliníku v Třeboni).

V komunálních volbách v roce 1998 byl jako nestraník za ODS zvolen zastupitelem města Strakonice.[1] Stal se též místostarostou města. Ve volbách v letech 2002 a 2006 oba mandáty v obou případech obhájil.[2][3]

V krajských volbách v roce 2000 byl za ODS zvolen zastupitelem Jihočeského kraje.[4] Ve volbách v roce 2004 svůj mandát obhájil[5] a v letech 2004 až 2008 byl uvolněným členem Rady Jihočeského kraje se zodpovědností za oblast regionálního rozvoje, evropské integrace a sekretariátu RRRS, územní plánování, stavební a územní řízení a správu majetku. Ve volbách v roce 2008 však s obhajobou mandátu neuspěl.[6]

V letech 2002 a 2003 neúspěšně kandidoval do Senátu PČR v obvodu č. 12 – Strakonice, kdy ho vždy ve druhém kole porazil sociální demokrat Pavel Rychetský (2002) a křesťanský demokrat Josef Kalbáč (2003).[7][8]

V roce 2009 byl kvůli neshodám s místopředsedou strakonické organizace ODS Tomášem Hajduškem vyloučen ze strany. Krátce poté zaniklo členství v ODS i strakonickému starostovi Pavlu Vondrysovi.[9] Právě s ním Pavel Pavel založil pro komunální volby v roce 2010 novou kandidátku pod názvem Slušnost a jistoty pro Strakonice. Svůj odchod z ODS zdůvodňovali napojením strakonické ODS na hazardní průmysl.[10] Kandidátka vyhrála a Pavel Vondrys byl počtvrté zvolen starostou města, Pavel Pavel obhájil post místostarosty. O jeho popularitě svědčí fakt, že v komunálních volbách se do počtu preferenčních hlasů umístil na druhém místě (za starostou Vondrysem).[11]

V roce 2012 vstoupil do hnutí JIHOČEŠI 2012 a byl za toto hnutí v krajských volbách v roce 2012 opět zvolen zastupitelem Jihočeského kraje. Na kandidátce původně figuroval na 12. místě, vlivem preferenčních hlasů ale skončil druhý.[12] Ve volbách v roce 2016 svůj mandát za JIH 12 obhájil, když se opět díky preferenčním hlasům posunul z původního 12. místa na konečné 4. místo.[13] V dubnu 2017 se stal navíc radním kraje.[14] Také ve volbách v roce 2020 obhajoval svůj mandát krajského zastupitele, tentokrát ale neuspěl (skončil jako druhý náhradník).[15] Tím pádem skončil i ve funkci radního kraje.[16]

Za JIH 12 obhájil také v komunálních volbách v roce 2014 post zastupitele města Strakonice.[17] Radním města se už ale nestal.[18] Další úspěšná obhajoba následovala v komunálních volbách v roce 2018,[19] nicméně volby byly krajským soudem uznány za neplatné. V opakovaných komunálních volbách v prosinci 2019 již neuspěl.[20]

Ve volbách do Evropského parlamentu v květnu 2019 kandidoval jako člen hnutí Jihočeši 2012 na 8. místě kandidátky subjektu s názvem "Starostové (STAN) s regionálními partnery a TOP 09"[21], ale nebyl zvolen.[22]

• Pavel Pavel: Rapa Nui, Jihočeské nakladatelství, České Budějovice 1989
• Jaroslav Malina, Pavel Pavel: Jak vznikly největší monumenty dávnověku, Svoboda, Praha 1994, ISBN 80-205-0211-4
• Francis Maziére: Tajemství Velikonočního ostrova, nakl. Orbis v Praze 1971, první vydání