Pavel Hobza

Pavel Hobza (* 21. říjen 1946 Přerov) je český chemik. Působí jako vedoucí skupiny Nekovalentní interakce na Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, a jako profesor fyzikální chemie na Univerzitě Karlově v Praze a Palackého Universitě v Olomouci. Zabývá se tzv. nepravou[1] vodíkovou vazbou, objasněním role patrových interakcí v DNA a bioproteinech a vysvětlení úlohy disperzní energie v biomakromolekulách. V současnosti se věnuje nekovalentním interakcím a vazbám a jejich rolím v přírodních vědách.[2] V roce 2008 získal Národní cenu Česká hlava za celoživotní vědecký přínos v oblasti výpočetní a teoretické chemie a v roce 2017 Schrödingerovu medaili (WATOC) „za vynikající práci na nekovalentních interakcích".[3]

prof. Ing. Pavel Hobza, DrSc., FRSC, dr.h.c.
Narození21. října 1946 (75 let)
Přerov
Národnostčeská
Alma materČeské vysoké učení technické v Praze
PracovištěÚstav organické chemie a biochemie Akademie věd České republiky
Univerzita Karlova
OceněníStříbrná medaile předsedy Senátu (2012)
Cena města Olomouce (2015)
Heyrovského medaile (2016)
Schrödinger Medal (2017)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Profesní a akademická činnost

Pavel Hobza promoval v roce 1969 na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT. Po absolvování vědecké aspirantury v Ústavu fyzikální chemie ČSAV více než 10 let strávil na Institutu hygieny a epidemiologie v Praze. Do ČSAV se vrátil v roce 1986.

V roce 2000 se stal vedoucím Centra komplexních molekulových systémů a biomolekul, v roce 2005 vedoucím Centra biomolekul a komplexních molekulových systémů a konečně v roce 2012 vedoucím Centra excelence s názvem Řízení struktury a funkce biomolekul na molekulové úrovni.

V současnosti působí v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR v pozici „Distinguished Chair“. Je profesorem na Karlově Universitě v Praze a Univerzitě Palackého v Olomouci a byl také hostujícím profesorem na Université de Montréal a Technische Universität München.

Kromě více než 550 publikací a třech knih se podílel jako editor na sestavení několika monotematických svazků prestižního vědeckého časopisu Chemical Reviews (1988, 1994, 2000, 2016) věnovaných nekovalentním interakcím. V letech 2014, 2015, 2016 a 2018 byl uveden v seznamu nejcitovanějších vědců světa, který vydává Web of Science. V listopadu 2019 měl na svém kontě 554 publikací, které získaly více než 41 tisíc citací s H-indexem 104.[4]

Je členem britské Královské společnosti chemické a redakčních rad 5 evropských a českých chemických časopisů. Je také členem vědecké rady Karlovy University v Praze a Palackého University v Olomouci. Vedle toho byl garantem oboru chemie v Nadačním fondu Neuron na podporu vědy. V roce 2020 rezignoval na členství v Učené společnosti ČR, v souvislosti s kauzou Čeňka Gregora (viz níže).

Ceny, ocenění, členství

  • Dr.Sc., VŠCHT (1988)
  • Cena českého literárního fondu (1981, 1989)
  • Deutsche Forschungsemeinschaft Gastprofessor, Technická univerzita Mnichov (1992)
  • člen Učené společnosti ČR (1996)
  • člen Evropské akademie věd a umění (2000)
  • Cena ministra školství, mládeže a tělovýchovy ČR za výzkum (2000)
  • prof., Univerzita Karlova (2002)
  • Cena Akademie věd ČR (2003)
  • člen Královské chemické společnosti (2005)
  • prof., Univerzita Palackého (2005)
  • člen Photon Science Institute, University of Manchester (2006)
  • Distinguished Chair, ÚOCHB (2007)
  • Praemium Academiae, Akademie věd ČR (2007)
  • Česká hlava, Vláda ČR (2008)
  • World Class University Professor, Postech University, Pohang, Korea (2009)
  • Čestný doktorát (dr.h.c.), VŠCHT (2012)
  • Schrödingerova medaile, World Association of Theoretical and Computational Chemists (2017)

Členství v redakčních radách

  • Chemistry – A European Journal (2005-)
  • Chemical Reviews (1994–2004)
  • Physical Chemistry Chemical Physics (2004-)
  • ChemPhysChem (2006-)
  • Chemical Physics (2006-)
  • Collection of Czechoslovak Chemical Communications (2006–2012)

Členství ve vědeckých a vládních výborech

  • Rada pro výzkum, vývoj a inovace (2010–2012)
  • Vědecká rady Univerzity Palackého (2015-)
  • Vědecká rada Karlovy University (2015-)

Kauza Čeňka Gregora

Na podzim 2018 upozornil Čeněk Gregor na možnou manipulaci s daty v článku[5] Martina Heřmánka et al. z roku 2007, jehož byl spoluautorem. Čeněk Gregor uvedl, že na manipulaci upozornil již v roce 2012 během své první i druhé neúspěšné obhajoby disertační práce, a svůj neúspěch během obou obhajob dal do souvislosti s tímto upozorněním.[6] Proti tomuto nařčení se ohradili[7] členové komise v čele s jejím předsedou Pavlem Hobzou s poukazem, že upozornění nepadlo při první neúspěšné obhajobě, ale teprve při druhé, a to v nekonkrétní podobě. Ze zápisu z druhé obhajoby vyplývá, že "Prof. Otyepka na toto tvrzení okamžitě reagoval a chtěl vědět, kdo konkrétně s daty manipuloval a zda bylo manipulováno s daty v práci studenta či ve zmíněném článku. Na to Dr. Gregor pouze odpověděl, že v jeho práci žádná zmanipulovaná data nejsou a co se týče článku, tam nemůže jmenovat žádné konkrétní osoby. Toto závažné tvrzení týkající se manipulace s daty, které student nijak věcně nedoložil a neobhájil, vyvolalo u členů komise velkou vlnu nevole. Prof. Trávníček toto jednání označil za hrubé porušení vědecké etiky. Následně předseda komise ukončil veřejnou část..."[8] Komise proto obvinění považovala za nepodložené. Uvedla jej nicméně do zápisu z obhajoby, který byl předán děkanovi fakulty. Okolnosti obou obhajob v roce 2019 prověřovalo také vedení univerzity, které konstatovalo, že neshledalo žádné odborné ani morální pochybení ze strany členů komise, a případ uzavřelo.[9]

Bibliografie

Česky

  • HOBZA, Pavel a ZAHRADNÍK, Rudolf. Slabé mezimolekulové interakce v chemii a biologii. 1. [díl], Teorie. 2. vyd. Praha: Academia, 1980. 154 s.
  • HOBZA, Pavel a ZAHRADNÍK, Rudolf. Slabé mezimolekulové interakce v chemii a biologii. 2. [díl], Aplikace. 2. vyd. Praha: Academia, 1980. 131 s.
  • HOBZA, Pavel a ZAHRADNÍK, Rudolf. Mezimolekulové komplexy: úloha van der Waalsových systémů ve fyzikální chemii a v biodisciplínách. 1. vyd. Praha: Academia, 1988. 288 s.

Anglicky

  • HOBZA, Pavel a ZAHRADNÍK, Rudolf. Intermolecular Complexes: the Role of van der Waals Systems in Physical Chemistry and in the Biodisciplines. 1. vyd. Praha: Academia, 1988. 307 s.
  • HOBZA, Pavel and MULLER-DETHLEFS, Klaus. Non-Covalent Interactions. Theory and Experiment. Book Series: RSC Theoretical and Computational Chemistry Series, 2010, 225 pages.

Rusky

  • HOBZA, Pavel a ZAHRADNÍK, Rudolf. Mežmolekuljarnyje kompleksy: Rol' vandervaal'sovych sistem v fizičeskoj chimii i biodisciplinach. Moskva: Mir, 1989. 375 s. ISBN 5-03-001103-X.

Odkazy

Reference

  1. Příslušný podvýbor IUPAC (International Union of Pure and Applied Chemistry) však tento konstrukt nepřijal, a naopak zdůraznil, že u vodíkové vazby jsou možné kladné, záporné, nebo i žádné změny u vazeb či frekvencí, aniž by se ale tím vůbec jednalo o nějaký nový typ vazby: Pure Appl. Chem. 83, 1637 (2011).
  2. ÚOCHB > / Struktura / Vědní obory / Výpočetní chemie / Pavel Hobza / Projekty. www.uochb.cz [online]. [cit. 2019-07-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-26.
  3. http://watoc.net/watoc.schroedinger.html
  4. https://apps.webofknowledge.com/CitationReport.do?product=WOS&search_mode=CitationReport&SID=D6VQjfoIWAOq2iGMLrb&page=1&cr_pqid=9&viewType=summary&colName=WOS
  5. https://pubs.acs.org/doi/10.1021/ja072918x
  6. https://www.idnes.cz/olomouc/zpravy/olomouc-univerzita-palackeho-eticka-komise-cenek-gregor-zmanipulovani-dat-clanek-upraveny-graf.A190622_485026_olomouc-zpravy_stk
  7. https://www.upol.cz/fileadmin/userdata/UP/AKTUALITY_2019/vyjadreni.komise_PH_srpen_2019.pdf
  8. http://www.upol.cz/fileadmin/userdata/UP/AKTUALITY_2019/PrubehObhajobyGregor2013.pdf
  9. https://www.upol.cz/nc/zpravy/zprava/clanek/stanovisko-vedeni-univerzity-palackeho-v-olomouci-ke-spekulacim-ohledne-obhajoby-doktorske-prace-rnd/

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.